Kdo byl tento muž?

Burrhus Frederic Skinner byl jedním slovem všeuměl. Wikipedie jej charakterizuje jako behaviorálního analytika, autora, inovátora, básníka, sociálního filozofa a profesora psychologie na Harvardu, který stojí za množstvím skutečně podivuhodných vynálezů. Dokonce vytvořil i vlastní vědeckou filozofii. Ale nás zajímá z jiného důvodu. Podívejte se na video a zkuste poznat, o co se jedná:

Zdroj: Youtube

Projekt Pigeon (Projekt Holub)

Jak vidíte na videu, zvláštní člověk prezentuje prazvláštní vynález. Tím není nic jiného, než poměrně unikátní a potenciálně katastrofální systém navádění raket během druhé světové války. Ano, je naváděn holuby!

Za tímto projektem stála potřeba amerického námořnictva, které potřebovalo zbraň schopnou čelit hrozivým německým bitevním lodím třídy Bismarck. Ač v té době existovaly raketové technologie, jejich naváděcí systémy byly příliš velké a příliš primitivní, ale málo účinné.

Střely naváděné holuby jsou dnes považovány za hypotetický koncept, který by zahrnoval využití holubů jako naváděcího zařízení pro střely nebo jiné zbraně. Koncept by zahrnoval využití holubího zraku nebo schopnosti holubů orientovat se v prostoru k řízení letu střely nebo jiné zbraně k cíli. Tuto technologii se pokoušeli využít v minulosti, ale nikdy nebyla úspěšně implementována a dnes se považuje za nereálnou a neetickou.

Proč?

Zlepšit se ji ale snažila nejen armáda, ale i samozvaní vynálezci, jako například Skinner. Ten se snažil o to, aby mu vláda zafinancovala přísně tajný projekt, který měl problém armády vyřešit. Zpočátku se nedařilo získat státní prostředky na projekt. Ale…! Skinnerovou snahou bylo vycvičit holuby, aby naváděli střely a zobákem ťukali na cíl na obrazovce, čímž by řídili směr. Podívejte se na ještě jedno video:

Zdroj: Youtube

Střílíme tak, jak holub klove

A jak celý systém fungoval?

Záměrem projektu bylo vycvičit holuby, aby fungovali jako "piloti" zařízení a využívali své kognitivní schopnosti k rozpoznání cíle. Naváděcí systém se skládal ze tří čoček umístěných v přídi vozidla, které promítaly obraz cíle na obrazovku umístěnou v malém prostoru uvnitř příďového kužele. Tato obrazovka byla vybavena senzory a před ní byli umístěni jeden až tři vycvičení holubi. V každém oddělení byl zavřený holub, který rozpoznal cíl a do něj pak usilovně kloval. Holubi byli totiž trénováni tak, že jim byl ukázán obrázek cíle a pokaždé, když holubi klovli do obrázku, bylo jim vydáno nějaké semínko. Pokud holub klovnul do středu obrazovky, že střela letěla rovně, zatímco klovnutí mimo střed změnilo její směr.

Národní výbor pro obranný výzkum nakonec Skinnerovi na projekt věnoval částku 25 000 dolarů a zkušební lety byly úspěšné. Ukázalo se, že holubi jsou dokonce učenlivější a prospěšnější pokusné objekty než krysy. Ale i přes počáteční úspěch byl nakonec ke Skinnerovu rozhořčení 8. října 1944 program ukončen, protože prioritu dostal vývoj radaru.

Poté byl však námořnictvem znovu obnoven v roce 1948 jako "Projekt Orcon", ale opětovně zrušen v roce 1953, když se prokázala spolehlivost elektronických naváděcích systémů.

Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Project_Pigeon, www.military-history.org