Jako majitel stavební firmy se Jack Whittaker nikdy neměl tak úplně špatně. Pohádkovou výhru vlastně ani nepotřeboval. Zato rád obdarovával druhé. Prodavačce, která mu vítězný los prodala, daroval velký dům a šek na 44 tisíc USD. Milované vnučce Brandi, jíž v té době bylo 15 let, denně vyplácel vysoké kapesné a nakoupil jí hned několik luxusních automobilů.

Z Jacka Whittakera se záhy stal vyhlášený filantrop: založil nadaci pomáhající lidem v nejchudších oblastech Západní Virginie a desetinu své výhry poskytl na stavbu kostelů. Rozhlásil do médií, že chce pomáhat potřebným. Vzápětí na dveře jeho kanceláře bušily zástupy lidí, kteří tvrdili, že právě oni nějaké ty peníze nejvíce potřebují.

Našli se však mezi nimi i tací, kteří se Whittakerovi snažili namluvit, že jejich dítě trpí rakovinou, aniž nějaké dítě vůbec měli. Lidumilný boháč musel najmout investigativní tým, který žadatele o příspěvek prověřoval.

Koledoval si o malér

Sám Whittaker pro sebe nic moc nechtěl, po ničem zvláštním netoužil. Jen ho bavilo chodit do strip klubu Růžový poník. O silvestrovské noci roku 2002, krátce po své výhře, s velkým gestem položil na barový pult 50 tisíc dolarů a oznámil lokálu, že zde tuto částku hodlá do rána utratit. Manažer podniku, znalý místních poměrů, ho donutil peníze zase schovat. "Lidi tady vraždí i pro dva dolary," vyvětlil.

Whittaker si ale nedal říct. Okázale kolem sebe sypal bankovky, až se mu jedné noci přihodilo, že mu z auta někdo odcizil kufřík s půl milionem dolarů. Na dotaz, proč u sebe nosí tak velký obnos, odpověděl lakonicky: "Protože můžu."

Manželce Jewell začaly jeho noční výlety brzy vadit. Když se k nim ještě přidala série obvinění ze sexuálního obtěžování, vyměnila zámek na dveřích a manžela nepustila domů.

Šťastný výherce se domníval, že s tolika penězi si může dovolit úplně všechno. Dívkám na baru v Růžovém poníkovi nabízel tisíce dolarů za to, když se na pódiu svléknou, a vůbec mu nevadilo, že s sebou mají přítele či manžela. V místním kasinu pak údajně několik žen i přímo osahával. Z váženého vedoucího stavební firmy se najednou stal přiopilý úchyl a lidé si z něho začali dělat legraci.

Nechtěně zničil životy

Vlastním malým "peklem" si prošla i prodavačka, které Whittaker koupil dům v luxusní čtvrti. Sousedé na ní nenechali niť suchou a dávali jí najevo, že mezi ně nepatří, protože oni si na své domy vydělali tvrdou prací. Žena nakonec raději dům prodala a odstěhovala se daleko od rodného města.

Ačkoli Whittaker zpočátku tvrdil, že si díky výhře bude moci udělat více času na rodinu, charitativní činnost a flámování ve strip klubu mu to neumožnily. Vůbec si proto nepovšiml, že jeho vnučka Brandi utrácí své vysoké kapesné nejen za značkové oblečení, ale také za drogy.

Když v září roku 2004 její osmnáctiletý přítel Jesse zemřel na předávkování, okruh přátel z jeho smrti obvinil právě ji. Brandi byla ostatně jediná, kdo měl na nákup drog dostatek finančních prostředků. Na Jesseho pohřbu hrozilo, že ji dav zlynčuje. Obvinění a nadávky přestála s kamennou tváří, životní styl ale nezměnila. V prosinci téhož roku se předávkovala i ona. Její tělo se našlo zabalené do igelitu na pozemku jejího kamaráda. Místo štědrovečerní večeře rodina vystrojila pohřeb.

Jack Whittaker nehodlal připustit, že smrt vnučky souvisela s rozmazlováním nekonečnými ciframi peněz. Za všechno podle něj mohli špatní kamarádi, kteří dívku k drogám přivedli. Uzavřel se do sebe a přestal komunikovat s novináři. Na všechny strany jen sršil nadávky a ani nedbal o svůj vzhled. Ve strhaném starém muži ve špinavém plandavém oblečení by už nikdo miliardáře nehledal.

Po nějaké době se objevila v médiích zpráva, že zemřela také jeho dcera, Brandina matka. Okolnosti její smrti ale nebyly zveřejněny.

Peníze byly prokletím

Dovršením všeho neštěstí pak byl požár, který na sklonku roku 2016 zachvátil Whittakerův dům. Nikdo sice nebyl zraněn, ale všechno doslova lehlo popelem. Whittaker přiznal, že nemovitost nebyla pojištěna. Zároveň se nechal slyšet, že pohádková výhra pro něho nebyla ničím jiným než kletbou.