Údajné zjevení Panny Marie pozorovala devítiletá Lucia Abobora se svou sestřenicí Jacintou (6) a bratrancem Franciskem (7). Vesničané na jejich vyprávění reagovali různě. Někteří se jim vysmáli, jiní jim ve své bohabojnosti uvěřili a předali historku dále. Matka malé Jacinty se domnívala, že děti svými výmysly strašlivě hřeší proti opravdové víře. Dceru dotáhla k faráři a nutila ji, aby své tvrzení odvolala. Holčička odmítla.

Po červencovém zjevení děti tvrdily, že jim Panna Maria prozradila tři budoucí události. Lidé se o vesničku Fátima začali zajímat stále více. 13. října se na poli shromáždilo 70 tisíc věřících a čekalo na zázračný úkaz.

Obloha toho dne byla temná, bez přestání pršelo. Zničehonic se však mraky roztrhaly a lidé spatřili slunce, které se proti všem zákonům přírody chvělo až "tancovalo". Katolická církev později tento jev uznala jako opravdový zázrak.

Tajnosti okolo proroctví

O čem se však dodnes vedou spory, byla zmíněná tři proroctví, která po dvě dekády nikdo nezapsal na papír. Učinila tak až v roce 1940 Lucia Abobora, jež mezitím vstoupila do kláštera karmelitánek a změnila si jméno na Lucia dos Santos. Její příbuzní Jacinta a Francisco už nic vypovědět nemohli, protože tři roky po zjevení podlehli španělské chřipce.

Panna Maria podle Luciina zápisu jejich smrt během jednoho zjevení předpověděla a děti na ni byly připraveny. Dokonce prý řekly rodičům, že brzy umřou, ale opět jim nikdo nevěřil.

Lucia všechna proroctví sepsala až ve chvíli, kdy trpěla vážnou nemocí a domnívala se, že také umírá. Listy uložila do obálky, kterou pečlivě zapečetila a svěřila ji katolické církvi s prosbou, aby ji kněží otevřeli až v roce 1960. Papež Jan XXIII. to nemohl vydržet a obálku otevřel už o tři roky dříve. Z jejího obsahu však církev zveřejnila jen část.

První proroctví hovořilo o pekelných plamenech a strašlivých mukách, která odpovídala utrpení obětí druhé světové války. Druhá předpověď se prý týkala komunistického Ruska, které se odklonilo od křesťanské víry. Třetí část spisu zůstala nadlouho přísně utajena.

Lucia možná zachránila papeži život

Zveřejnil ji až v roce 2000 papež Jan Pavel II. v přítomnosti samotné autorky, která vážnou nemoc překonala a nakonec se dožila 97 let. Proroctví hovořilo o krveprolití, během něhož padl k zemi i "římský biskup v bílém šatu". Jan Pavel II. věřil, že se výjev týkal atentátu na jeho osobu, o který se roku 1981 pokusil turecký extrémista Mehmet Ali Ağca.

Papež byl tehdy zasažen čtyřmi střelami. Podle svého přesvědčení přežil jen díky varování Panny Marie z Fátimy a karmelitánce Lucii nepřestával být vděčný. Aby byla celá záležitost ještě tajemnější, k atentátu došlo 13. května - tedy v přesné výročí dne, kdy se Maria zjevila portugalským dětem poprvé.

Proč se však kolem třetího proroctví nadělalo tolik tajností? Po nezdařeném atentátu přeci již nebyl důvod, aby církev obsah Luciina spisu tutlala dalších 19 let. Spekuluje se, že Jan Pavel II. v roce 2000 neprozradil zdaleka všechno. Proroctví mohlo zahrnovat předpověď rozpadu katolické církve nebo varování před koncem světa. Takové informace by mezi věřícími vzbudily nežádoucí paniku, a tak musely zůstat zatajeny. Vatikánští biskupové nicméně ujišťují, že fátimská zjevení žádné katastrofy globálního charakteru nepředpověděla a církev ohledně zmíněného proroctví nic neskrývá.

Zdroje: https://www.washingtonpost.com/, https://www.portugal.com/, https://www.livescience.com/