Byl červen roku 1972. Počítačový průkopník z MIT Jay Forrester si pročítal poznámky. Měl vystoupit na Konferenci OSN o životním prostředí ve Stockholmu a všem přítomným předložit výsledky své studie. Její zadání znělo jasně: „V jakém bodě lidská spotřeba zdrojů a industrializace předčí schopnost naší planety se s tím vyrovnat?”
Aby matematik odpověděl na tuto otázku, rozhodl se analyzovat vývoj světového hospodářství od roku 1900 do roku 1970, včetně úrovně znečištění, populačního růstu, množství přírodních zdrojů a celkové kvality života.
Všechna data vložil do počítače a čekal. Graf, který přístroj nabídl, šokoval celý jeho tým. Jasně ukazoval, že pokud budou trendy pokračovat, na začátku 21. století dojde k řadě negativních změn. Ty by měly v roce 2050 vyústit do globálního kolapsu.
Model WorldOne
Tzv. model WorldOne, jenž se na svět díval jako na jeden systém, ukázal, že kvalita života se do roku 1940 zvyšovala. Pak ale začala prudce klesat. Důvodem byla rostoucí populace a s tím související snížení životního prostoru, plnohodnotné stravy a přírodních zdrojů.
„Je to logické. Země není schopná zvládnout rostoucí počet obyvatel a jejich stále se zvyšující potřeby," vysvětluje moderátor ve videu z roku 1973. „Více lidí znamená méně místa, méně kvalitní potravu a vyšší míru znečištění."
Právě alarmující množství oxidu uhličitého v atmosféře považovali vědci za největší problém. Kritické mělo být období mezi lety 1980 a 2020.
„Následně můžeme očekávat, že kvalita života klesne prakticky na nulu. Pokud do té doby nic neuděláme, je více než pravděpodobné, že kolem roku 2040 či 2050 přestane taková civilizace, jakou známe, existovat,” varuje se zachmuřeným výrazem redaktor.
Pokrok versus kolaps
Poté, co tým Jaya Forrestera zveřejnili své závěry, zvedla se vlna nevole. „Podle nás jsou tyto výsledky nesmyslné a zavádějící. Pokrok nelze zastavit,” napsal New York Times. Jak ale ukazují dnešní výzkumy, data se nemýlila.
„Kdyby je předchozí generace braly vážně, mohli jsme se vyhnout aktuálním problémům,” říká analytička udržitelnosti Gaya Herrington. Podle ní ale ještě není pozdě něco dělat. I přestože podle Světové zdravotnické organizace v současnosti devět z deseti lidí dýchá prudce znečištěný vzduch, jenž vede ke kardiovaskulárním a respiračním onemocněním a rakovině.
„Neříkáme, že kolaps světové ekonomiky, životního prostředí a civilizace je jistý. Naše studie ale potvrzují, že již začal,” upozorňuje Dr. Graham Turner z University of Melbourne. „Bijeme proto na poplach."
Zdroje: www.theguardian.com, www.cs.wikipedia.org, www.independent.co.uk, www.clubofrome.org
Sledujte nás v Google Zprávách