Exoplaneta s názvem Proxima b sice obíhá v těsné blízkosti své hvězdy, ale přesto se nachází v oblasti s teplotou, která její zásoby vody udrží v kapalném skupenství a nepromění je ani ve věčný led ani páru. Proxima Centauri je totiž mnohem slabší než naše Slunce. Jde o červeného trpaslíka, takže je to hvězda malá a relativně chladná.
Proxima b se dále Zemi podobá i svou hmotností. Původní měření ji odhadla na 1,3násobek hmotnosti Země, přesnější spektrograf pak výsledné číslo snížil na 1,17.
Takto by mohl vypadat východ slunce na Proximě b.
Sonda v plenkách
Tyto podobnosti však samy o sobě ke vzniku života nestačí. Exoplaneta by musela mít rovněž stabilní atmosféru, o které však zatím nic nevíme a ještě nám chvíli potrvá, než ji prozkoumáme. Ačkoli je Proxima Centauri naší nejbližší hvězdou, současné sondy by k ní putovaly dlouhá tisíciletí. Například sondě, jež nedávno vstoupila na oběžnou dráhu Jupiteru, by cesta k Proximě trvala 17 tisíc let.
Vesmírný projekt Breakthrough Starshot, u jehož zrodu stáli mimo jiné zesnulý vědec Stephen Hawking a podnikatel Mark Zuckerberg, vyvinul koncept převratné solární plachetnice, jejíž rychlost by dosáhla 15-20 procent rychlosti světla a k Proximě by doputovala během 20 až 30 let. Program je však stále ve fázi zárodku.
Simulaci oběhu Proximy b kolem své hvězdy uvidíte ve videu:
Je tu ale háček
Vědce ovšem u Proximy b přecijen něco zneklidňuje. Kvůli velmi malé vzdálenosti od mateřské hvězdy zde trvá rok pouhých 11 dní, a tak je exoplaneta vystavena velkému riziku, že ji sem tam zasáhne výron koronální hmoty způsobený erupcemi mateřské hvězdy. Kromě toho ji budou sužovat silné hvězdné větry. Proxima b by musela mít pořádné magnetické pole, aby svou atmosféru a případný život dokázala ochránit.
Vyhlídky tedy nejsou zase tak optimistické, jak je odborníci líčili na počátku výzkumu. Přesto nejbližší exoplaneta zůstává pozoruhodným objektem vědeckého zájmu.
Zdroje: https://www.space.com/, https://earthsky.org/, https://www.universetoday.com/
