Vědci objevili novou planetu Proximu b. Je podobná Zemi a očekávají na ní život

Proxima b je nejbližší známou exoplanetou.

Proxima b je nejbližší známou exoplanetou.

Foto: Profimedia.CZ

V naší sluneční soustavě se astronomům život mimo naši vlastní planetu objevit nepodařilo, a tak se porozhlížejí jinde. Mile je překvapilo, že těleso podobné Zemi našli hned u nejbližší hvězdy Proximy Centauri vzdálené od nás pouhé čtyři světelné roky.

Exoplaneta s názvem Proxima b sice obíhá v těsné blízkosti své hvězdy, ale přesto se nachází v oblasti s teplotou, která její zásoby vody udrží v kapalném skupenství a nepromění je ani ve věčný led ani páru. Proxima Centauri je totiž mnohem slabší než naše Slunce. Jde o červeného trpaslíka, takže je to hvězda malá a relativně chladná.

Proxima b se dále Zemi podobá i svou hmotností. Původní měření ji odhadla na 1,3násobek hmotnosti Země, přesnější spektrograf pak výsledné číslo snížil na 1,17.

Takto by mohl vypadat východ slunce na Proximě b.Takto by mohl vypadat východ slunce na Proximě b.Zdroj: Profimedia.CZ

Sonda v plenkách

Tyto podobnosti však samy o sobě ke vzniku života nestačí. Exoplaneta by musela mít rovněž stabilní atmosféru, o které však zatím nic nevíme a ještě nám chvíli potrvá, než ji prozkoumáme. Ačkoli je Proxima Centauri naší nejbližší hvězdou, současné sondy by k ní putovaly dlouhá tisíciletí. Například sondě, jež nedávno vstoupila na oběžnou dráhu Jupiteru, by cesta k Proximě trvala 17 tisíc let.

Černá díra ve vesmíru - vědci zjistili, že jedna je možná v naší sluneční soustavě

Vědcům se podařilo vyfotit unikátní černou díru. Pohled na ni je fantastický

Vesmírný projekt Breakthrough Starshot, u jehož zrodu stáli mimo jiné zesnulý vědec Stephen Hawking a podnikatel Mark Zuckerberg, vyvinul koncept převratné solární plachetnice, jejíž rychlost by dosáhla 15-20 procent rychlosti světla a k Proximě by doputovala během 20 až 30 let. Program je však stále ve fázi zárodku.

Simulaci oběhu Proximy b kolem své hvězdy uvidíte ve videu:

Zdroj: Youtube

Je tu ale háček

Vědce ovšem u Proximy b přecijen něco zneklidňuje. Kvůli velmi malé vzdálenosti od mateřské hvězdy zde trvá rok pouhých 11 dní, a tak je exoplaneta vystavena velkému riziku, že ji sem tam zasáhne výron koronální hmoty způsobený erupcemi mateřské hvězdy. Kromě toho ji budou sužovat silné hvězdné větry. Proxima b by musela mít pořádné magnetické pole, aby svou atmosféru a případný život dokázala ochránit.

Vyhlídky tedy nejsou zase tak optimistické, jak je odborníci líčili na počátku výzkumu. Přesto nejbližší exoplaneta zůstává pozoruhodným objektem vědeckého zájmu.

Zdroje: https://www.space.com/, https://earthsky.org/, https://www.universetoday.com/