Ve vedlejší sluneční soustavě našli zlatou zónu: Pravděpodobně je v ní život

Umělecká představa povrchu Proximy Centauri b. V pozadí, vpravo nahoře od Proximy, je vidět binární systém Alfa Centauri AB.

Umělecká představa povrchu Proximy Centauri b. V pozadí, vpravo nahoře od Proximy, je vidět binární systém Alfa Centauri AB.

Foto: ESO/M. Kornmesser / Creative Commons, CC BY 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

K tomu, aby na nějaké planetě mohl vzniknout život, musí být ideální podmínky. Planeta nesmí být ani horká, ani studená – protože základním předpokladem pro život je voda. Ta by se na planetě s neodpovídající teplotou buď uvařila a vypařila anebo zmrzla. Ale ani přítomnost kapalné vody vznik života nezaručuje. Jak je na tom objevená planeta Proxima B?

To se stalo v roce 2016 v případě hvězdy Proxima B. Ta obíhá kolem nejbližšího vesmírného souseda, Slunce, jež je červeným trpaslíkem Proxima Centauri. Proxima Centauri leží od Země 4 světelné roky a navíc uvnitř obyvatelné zóny, jak zjistila Evropská jižní observatoř. Co je to obyvatelná zóna?

Pinterest

Místo vhodné pro život

Obyvatelná nebo také zlatá zóna je místo ve sluneční soustavě s ideální teplotou. Díky ní je na planetě možná přítomnost kapalné vody, tedy ne vody ve formě plynu anebo v pevném skupenství.

O objevu možného života na Proximě B hovoří tento dokument:

Zdroj: Youtube

Jak jsme již řekli, aby planeta byla místem vhodným pro život, nesmí být ani horká ani příliš studená. Proto je možné se domnívat, že pouze planety v určitém rozmezí oběžných drah, kterému se říká obyvatelná zóna (či Goldilocksova zóna) jsou schopny podporovat život. Teplota planety podléhá blízkosti její mateřské hvězdy. Ale ani ta není konstantní, protože záleží opět na celé řadě dalších faktorů. Kdyby byla planeta příliš blízko této hvězdě, bude moc horká, a naopak.

Naše vlastní sluneční soustava je ze všech planetárních systémů nejlépe prozkoumaná, proto známe přibližně i její zlatou zónu. Země v ní leží, má vodu a plný život. Na Marsu voda byla dříve, ale pak vyschla – proto leží Mars na vnějším okraji této zlaté zóny, a naopak vroucí horká Venuše s hustou atmosférou na konci vnitřním.

dalekohled CSIRO radioteleskopické observatoře Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii

Mimozemský signál z Proximy Centauri byl omyl. Omlouváme se, říkají vědci

Země leží v obyvatelné zóně Slunce

Slunce je žlutý trpaslík typu G a naše Země leží v jeho obyvatelné zóně, v níž kolem něj obíhá ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Pak jsou zde ale ještě červení trpaslíci typu M, kteří jsou menší a chladnější než Slunce, takže i jejich obyvatelná zóna musí být blíž. Naopak u hvězd typu A, které jsou větší a žhavější, pak musí být dále, aby se vše neuvařilo.

Tyto zlaté neboli obyvatelné zóny jsou ale pro astrobiology jen jedním z faktorů, podle nichž určují místo vhodné pro život. Pokud by byla jedinou, pak by byl život možný i na Měsíci. Svou roli ale hrají i atmosférický tlak a složení. A ještě je potřeba si uvědomit, že i kdyby na planetě byla voda, pak ani to neznamená, že budou splněny všechny podmínky pro vznik života.

Pokud tedy vědci naleznou v této zlaté zóně nějakou novou planetu, vždy se spolu s tím objeví naděje na přítomnost života.

Zdroje:

www.livescience.comen.wikipedia.org