Zdroj: Darya Lavinskaya / Shutterstock
Smrtonosný prsten ze 14. století: Malá dírka z boku byla způsobila smrt oběti
Jed skrytý v prstenech neodmyslitelně patří do dlouhé etapy historie lidstva, kdy se tak mezi sebou likvidovaly celé rody nebo šlechtici, kteří se nezastavili před ničím. Prsten byl asi nejdůmyslnější skrýší, snadno se s jedem manipulovalo a většinou i malá dávka stačila k tomu, aby splnila svůj účel. Mezi prsteny byl ale jeden velmi zvláštní… Nalezli ho v Bulharsku.
Bulharský prsten ze 14. století s vražednou dávkou krve byl nalezen roku 2012 archeology při vykopávkách pozůstatků středověké pevnosti na mysu Kaliakra nedaleko města Kavarna na bulharském pobřeží Černého moře. Prsten je v Bulharsku považován za první svého druhu. Na místě, kde byl nalezen, sídlil šlechtický rod, takže vědci začali spekulovat o tom, že byl použit při politicky motivovaných vraždách, k nimž došlo ve druhé polovině 14. století.
V Bulharsku je rovněž jeden případ vraždy jedem zapsán do historie, a to již v době vlády Kalojeva Římanovraha, který vládl jako bulharský císař v letech 1197-1207. Po jeho smrti se vdova provdala za jeho nástupce Borila Bulharského, a pak se podílela na vraždě svého zetě Jindřicha Flanderského. Toho 11. června 1216 otrávila jedem.
Zdroj: Darya Lavinskaya / Shutterstock
Smrtonosný prsten
Tento středověký prsten nebyl jen pouhým šperkem, ale ukázalo se, že byl i vraždícím nástrojem. Na místě, kde se obvykle nachází prstenový kámen a jeho osazení, měl totiž diskrétně ukrytou schránku s nepatrným otvorem dostatečně velkým na to, aby se sem vešlo několik kapek jedu. Archeologové objasnili, že se jednalo o dutinu, která sloužila k dávkování jedu do jídla nebo pití zamýšlené oběti.
„Nepochybuji o tom, že otvor je tam záměrně a prsten se nosil na pravé ruce, protože otvor byl udělán tak, aby se dal zakrýt prstem, aby se jed mohl v okamžiku upustit. Je zřejmé, že nebyl nošen neustále a nasazoval by se v případě potřeby," uvádí Boni Petrunová, zástupkyně ředitele Národního archeologického ústavu a muzea v Sofii.
Příběh jedových prstenů
Prsten hrál zřejmě důležitou roli v rodovém sporu. Mezi nezávislým vládcem Dobroticou a jeho synem Ivankem Terterem panovaly neshody, které vyústily ve smrt mnoha příslušníků tehdejší šlechty. Otrávané prsteny původně sloužily k tomu, aby lidé spáchali sebevraždu a vyhnuli se tak mučení nebo ponížení. Jejich historie je proto velmi dlouhá. Na dokument v angličtině se podívejte zde:
Už Hannibal použil jed z prstenu, aby se vyhnul vydání Římanům. I starořecký řečník Démosthenés spáchal v roce 322 př. n. l. sebevraždu po úniku ze zajetí, když vypil jed ukrytý v dutém prstenu, který nosil na ruce. Příkladů existuje celá řada, ale ke skutečnému boomu prstenů s jedovou skrýší došlo pak v 8. století.
Renesance jedových pomůcek
Impulsem byla inovace arabského chemika, který vytvořil těžko odhalitelnou formu arzénu. Tato verze smrtící sloučeniny bez zápachu a chuti se stala pro budoucího vraha velmi atraktivní volbou, jež pak byla za renesance posunuta ještě dál: Prodávaly se nejen otrávené prsteny, ale i nože, dopisy, a dokonce či jedovatá rtěnka. Tento druh vraždění byl velmi populární a jen málokdy byl zločin objasněn.
Zdroje:
listverse.com, www.unfortunatehistory.com, www.ancient-origins.net
