četba na 3 minuty
Bulharský prsten ze 14. století s vražednou dávkou krve byl nalezen roku 2012 archeology při vykopávkách pozůstatků středověké pevnosti na mysu Kaliakra nedaleko města Kavarna na bulharském pobřeží Černého moře. Prsten je v Bulharsku považován za první svého druhu. Na místě, kde byl nalezen, sídlil šlechtický rod, takže vědci začali spekulovat o tom, že byl použit při politicky motivovaných vraždách, k nimž došlo ve druhé polovině 14. století.
Vražedkyně Lucrezia byla nejkrásnější ženou renesance. Líbila by se nám i dnes?
četba na 4 minuty
V Bulharsku je rovněž jeden případ vraždy jedem zapsán do historie, a to již v době vlády Kalojeva Římanovraha, který vládl jako bulharský císař v letech 1197-1207. Po jeho smrti se vdova provdala za jeho nástupce Borila Bulharského, a pak se podílela na vraždě svého zetě Jindřicha Flanderského. Toho 11. června 1216 otrávila jedem.
Prsten je důmyslným úkrytem jedu.
Smrtonosný prsten
Tento středověký prsten nebyl jen pouhým šperkem, ale ukázalo se, že byl i vraždícím nástrojem. Na místě, kde se obvykle nachází prstenový kámen a jeho osazení, měl totiž diskrétně ukrytou schránku s nepatrným otvorem dostatečně velkým na to, aby se sem vešlo několik kapek jedu. Archeologové objasnili, že se jednalo o dutinu, která sloužila k dávkování jedu do jídla nebo pití zamýšlené oběti.
„Nepochybuji o tom, že otvor je tam záměrně a prsten se nosil na pravé ruce, protože otvor byl udělán tak, aby se dal zakrýt prstem, aby se jed mohl v okamžiku upustit. Je zřejmé, že nebyl nošen neustále a nasazoval by se v případě potřeby," uvádí Boni Petrunová, zástupkyně ředitele Národního archeologického ústavu a muzea v Sofii.
Příběh jedových prstenů
Prsten hrál zřejmě důležitou roli v rodovém sporu. Mezi nezávislým vládcem Dobroticou a jeho synem Ivankem Terterem panovaly neshody, které vyústily ve smrt mnoha příslušníků tehdejší šlechty. Otrávané prsteny původně sloužily k tomu, aby lidé spáchali sebevraždu a vyhnuli se tak mučení nebo ponížení. Jejich historie je proto velmi dlouhá. Na dokument v angličtině se podívejte zde:
Už Hannibal použil jed z prstenu, aby se vyhnul vydání Římanům. I starořecký řečník Démosthenés spáchal v roce 322 př. n. l. sebevraždu po úniku ze zajetí, když vypil jed ukrytý v dutém prstenu, který nosil na ruce. Příkladů existuje celá řada, ale ke skutečnému boomu prstenů s jedovou skrýší došlo pak v 8. století.
Renesance jedových pomůcek
Impulsem byla inovace arabského chemika, který vytvořil těžko odhalitelnou formu arzénu. Tato verze smrtící sloučeniny bez zápachu a chuti se stala pro budoucího vraha velmi atraktivní volbou, jež pak byla za renesance posunuta ještě dál: Prodávaly se nejen otrávené prsteny, ale i nože, dopisy, a dokonce či jedovatá rtěnka. Tento druh vraždění byl velmi populární a jen málokdy byl zločin objasněn.
Zdroje:
listverse.com, www.unfortunatehistory.com, www.ancient-origins.net
