Bizarní módní policie středověku. Za nošení proužků hrozil trest smrti

Jarouš M Komořanský | 19. 8. 2022

Pruhy jsou módním evergreenem a do módy přicházejí opakovaně ve vlnách už celá desetiletí. Každý z nás má jistě doma alespoň jedno modro-bíle pruhované tričko, které je prostě nestárnoucí. Pruhy jsou prostě „in" a vyvolávají nejrůznější asociace, ať už preppy neboli pruhy na rugby, elegantní bretaňské košile francouzských dívek, anebo vězeňské mundúry. Víte ale, že za pruhy jste mohli jít ve 14. století i do vězení, a ještě jste se mohli považovat za šťastné?

Ve středověké Evropě znamenaly pruhy odlišnost a nepořádek. Pruhy byly ďáblovým oděvem, oděvem prostitutek a katů. Považovaly se za přestupek. Pruhované oblečení často nosili kromě katů nekřesťané, klauni, malomocní, neloajální rytíři. Pruhy rovnal se vyvrhel společnosti. Dokonce existují záznamy o tom, že jeden francouzský švec byl odsouzen k smrti, protože byl "přistižen v pruhovaném oblečení".

Na pohnutou historii pruhů se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Odstrašující historka z Francie a rehabilitace pruhů

V roce 1310 byl ve francouzském městě Rouen odsouzen k trestu smrti švec, protože byl "přistižen v pruhovaném oblečení", jak říkají dobové prameny. Nešlo samozřejmě jen o pruhy, ale i o to, že muž byl údajně také členem místního duchovenstva. Událost popisuje kniha ''Ďáblovo roucho: A History of Stripes and Striped Fabric'' (Columbia University Press) od Michela Pastoureaua, odborníka na středověkou heraldiku a dějiny západní symboliky, která také označuje středověk za dobu, kdy nošení jakýchkoli pruhů představovalo nebezpečný čin. „Počínaje 12. a 13. stoletím hojné doklady ve všech oblastech zdůrazňují ponižující, pejorativní nebo zjevně ďábelskou kvalitu pruhovaného oděvu," píše Pastoureau.

Pravdou je, že situace se později změnila, zejména díky americké revoluci, která naopak z nošení pruhů udělala politický akt vlastenectví a znak osvíceného smýšlení. Objevovaly se na stěnách, závěsech, povlečení a nábytku, a dokonce za vlády konzulů ve Francii (1799-1804) byly pruhy považovány za vrchol elegance – návštěvy a delegace byly přijímány v pruhovaném egyptském stanu postaveném v obývacím pokoji.

Pruhy se rozšířily i do Francie, kde se nosily během tamní revoluce, a staly se legitimním módním trendem. Inu, z extrému do extrému.

Později se pruhy právě z Francie rozšířily do různých podob. Nosili je vyhoštění vězni i francouzští námořníci. A pruhy už zůstaly v módě dodnes, kdy by nás za ně rozhodně nikdo neodsoudil k smrti.

Historie pruhů v kostce

Pastoureauova kniha hovoří o skupině karmelitánských mnichů, jejichž oficiálním hábitem byl hnědobílý pruhovaný plášť, jenž byl údajně inspirován prorokem Eliášem. Říkalo se, že zmizel na ohnivém voze a zanechal po sobě jen plášť s hnědými pruhy. Karmelitáni za to málem zaplatili svou existencí a když v polovině 13. století přišli z Palestiny do Paříže, okamžitě se jim začalo přezdívat "les frères barrés", neboli bratři s mřížemi. Toto označení bylo velmi hanlivé, protože výraz „barres" ve staré francouzštině označuje i vše nelegitimní. Na karmelitány se rozhněval i sám papež Alexandr IV., který jim nařídil, aby se vzdali svého pláště. Protože odmítli, 25 let jim bylo vyhrožováno, slibováno a jejich existence byla velmi těžká, a to po dobu deseti po sobě jdoucích papežů.

Spor trval až do roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. vydal bulu, která zakazovala všem řeholním řádům nosit pruhovaný oděv. I karmelitáni se převlékli do bílého.

Pruhy mimo náboženství – také špatně

Ale i mimo náboženský kontext se pruhovanému oblečení dařilo nevalně. Pruhy byly synonymem pro prostitutky, kejklíře, klauny, mrzáky, kacíře, Židy, Afričany, bastardy a odsouzence. A dokonce ani pruhovaná zvířata nebyla ušetřena opovržení.

Poněkud úsměvné dnes je, že středověcí autoři zařadili do Satanova bestiáře i zebry, kterým se říkalo „ďáblova zvířata". A každé ďábelské stvoření bylo zobrazováno s pruhy na hřbetě a nazýváno bestií.

Macaroni: Nejsměšnější módní výstřelek rokoka. Tohle byste na hlavě nenosili
Magazín

Macaroni: Nejsměšnější módní výstřelek rokoka. Tohle byste na hlavě nenosili

Zajímavá je i teorie o vnímání pozadí na obrazech ve středověku. Středověké oko bylo naučené rozlišovat mezi postavou a pozadím. Diváci si musei být jisti, co je kde, ale u pruhů nebyli schopni ony dvě vrstvy či pohledy rozlišit.

Nenávist k pruhům rozhodně nebyl jen krátkodobý a lokální jev, ale jev zcela běžný v celé Evropě po mnoho desetiletí, ne-li staletí. Takže my, milovníci pruhů, buďme rádi, že dnes jsou pruhy moderní a jejich nošení nás neuvrhne do vězení nebo dokonce nepřivodí trest smrti. A zebry jsou určitě také rády!

Zdroje:

www.nytimes.com, www.bbc.co.uk, historycollection.com, www.racked.com

Tagy Alexandr IV. Evropa Francie oděv Palestina Paříž Rouen středověk trest smrti