www.historycrunch.com, www.florence.cz, www.loc.gov
Ovlivněni byli všichni do jednoho. Od chudých dělnických tříd až po extrémně bohatou a vlivnou šlechtu.
Jak vypadal život dělníků v průmyslových čtvrtích
Přes prudký rozvoj, který s sebou průmyslová revoluce přinesla, byla i zdrojem nových problémů. Nová pracovní místa, nové zboží a rozvoj obchodu tak nebyly jediným, co se změnilo.
Industrializace se dotkla životní úrovně každého člověka. Technologický pokrok spolu s novými nápady, jak vyrábět nejrůznější zboží, navždy změnil tvář jednotlivých tříd.
Spád událostí vedl ke zvýšení životní úrovně na jedné straně, zatímco u druhých ji výrazně snížil.
Průmyslová revoluce byla na svém vrcholu v rozmezí let 1760 až 1860 a přinesla mnoho různorodých výsledků. Jedním z nich, který můžeme považovat za pozitivní, byl trvalý růst příjmů. Právě ten se následně rozšířil i do zbytku západního světa.
Proces industrializace v Anglii však silně poškodil střední třídy. Právě střední třída během industriální revoluce musela odvádět více nadhodnoty. Nový počátek rozvoje spotřebního zboží, který měl být dostupný pro všechny, tak mnohdy přinesl více utrpení, nežli užitku.
Důvodem byla především masivní migrace, která způsobovala explozivní růst měst. Často za podmínek, které životaschopné nebyly. Život dělníků v průmyslových čtvrtích byl často náročný a plný strastí.
Nic tak strašného si neumíme představit
V době průmyslové revoluce a ve snaze zlepšit celkovou životní úroveň, se životní podmínky dělníků rapidně změnily. Museli se přestěhovat ze svých domovů, kde vždy dobře a úspěšně hospodařili, do velkých a cizích měst.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ve městech dělníci hledali práci v továrnách nebo dolech. Města však nebyla příliš dobrým místem k životu. Byla přeplněná a v náporu všech, kteří sem přišli hledat práci. Doslova praskala ve švech.
Industrializace způsobila, že pracovních příležitostí bylo méně, než se předpokládalo a životní podmínky dělníků byly tak strašné, že si je dnes jen stěží umíme představit.
Městská zástavba, nový domov příchozích dělníků, byla vlivem revoluce stavěna rychle a dosti nekvalitně. Hygienické podmínky byly hrozivé nebo nefungovaly vůbec.
Neexistovala vnitřní kanalizace a v případě potřeby se často používaly jakési přístavky, zbudované na dvorech domů. Ve čtvrtích, které byly zcela chudé ale neexistovalo ani to, a tak se odpad velice často vyhazoval venku v blízkosti budov.
To ale nebyl jediný problém. Další překážkou za lepším a hlavně spokojenějším životem byl narůstající tlak odborů, aby lidé z dělnické třídy pracovali déle. Často i 14 hodin denně a rovných 6 dní v týdnu.
Špína a tíseň přeplněných měst tak pro dělníky byla přesným opakem možná náročné, ale stále pohodové práce na domácích farmách, kde si pracovní dobu určovali sami, a to i přes fakt, že si zde vydělali více peněz, než byli zvyklí.
