„Měl to být běžný pracovní den,” vzpomíná mineraložka Regina Akim. „Dostala jsem k analýze vzorky písku, vykopaného z hloubky devíti metrů v oblasti poblíž řek Kozhim, Narada a Balbanyu. Měla jsem zjistit, zda se v něm nachází zrníčka ušlechtilého kovu.”

Vědkyně však v sedimentu spatřila něco, co by tam logicky nemělo být. Pod mikroskopem se objevily spirálky. Největší ze záhadných objektů měl tři milimetry. Další kusy byly malé až 1/20 000 centimetru. Jak se později ukázalo, mimo mědi obsahovaly také molybden a wolfram. To však nedávalo smysl. Tyto kovy jsou vzácné a v přírodě se vyskytují převážně v podobě slitin. 

Pružinky na Uralu

„Wolfram je mimořádně obtížně tavitelný. Jeho schopnost odolávat vysokým teplotám se využívá při výrobě kosmických lodí a raket,” říká záhadolog David Wilcock. „Předměty mají také velmi pravidelnou strukturu. Takové umíme vyrobit jen pomocí strojově řízené technologie.”

Právě materiál spirálek nedává vědcům spát. Navíc byly rozptýlené desítky kilometrů po celé oblasti. Geologové se proto ihned po nálezu zeptali armády, zda o těchto předmětech něco neví. Odpověď ale byla negativní.

Záhadou není jen původ součástek, ale také jejich stáří. „V roce 1994 jsem se svým týmem u řeky Nerada hledala zlatonosné sedimenty,” říká Elena Matveeva, kandidátka geologických a mineralogických věd.

Staré součástky

„Pracovali jsme pouze s lopatami a kbelíky. Proto nás zarazilo, když jsme v 6 až 12 metrech objevili kousky wolframu, které vypadaly jako moderní vláknité spirálky používané v žárovkách. Tato hloubka odpovídá době svrchního pleistocénu, jenž se formoval sto tisíc let před naším letopočtem.

Zdroj: Youtube

Na otázku: „Odkud se vzácný kov vzal?" vědci stále nemají logické vysvětlení. Pro někoho jsou tedy důkazem, že je vyrobila vyspělá civilizace nebo jsou dílem mimozemšťanů. Řada nadšenců do neznámých entit také navrhuje, že pružiny pocházejí z UFO, jež kdysi nad Uralem explodovalo. 

Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.science-news.co, www.earth-chronicles.com