Termín Gadget byl laboratorním označením pro bombu, a později se od něj v srpnu 1944 odvozoval název oddělení fyziky zbraní laboratoře, G Division. Gadget přitom bylo plutoniové zařízení implozivního typu a obdobné zařízení jako bomba Fat Man, jež byla použita o tři týdny později při atomovém bombardování japonského Nagasaki. Jak ale historie atomové bomby začala?
Montáž jaderné kapsle začala 13. července 1945 v domě na ranči McDonald, kde byla hlavní ložnice přeměněna na čistou místnost.
Ilustrace exploze atomové bomby
Smrtonosná drátěná koule
Zařízení Trinity Gadget ( Y-1561) a Fat Man si byla velmi podobná a lišila se jen v detailech: Bomby byly stále ve vývoji a na konstrukci Fat Mana byly nadále prováděny drobné změny.
Zařízení Gadget přitom vypadá jako jakási koule z drátů. Gadget byl implozní zařízení. Jeho plutoniové jádro bylo obklopeno mnoha malými výbušninami, které plutonium stlačují a přibližují k bodu, kdy dochází k jeho rozpadu. Jednotlivé dráty jsou pak připojeny k různým výbušninám, které hoří při různých frekvencích.
Na video se podívejte zde:
Dvaceti explozí stlačí kousky uranu nebo plutonia k sobě do koule s nadkritickou hmotností, a ta pak exploduje. Všechny kabely přitom musejí být stejně dlouhé, protože i mikrosekundové rozdíly způsobí, že se koule zkřiví a bude méně účinná.
První exploze
Poté, co montáž bomby na ranči začala, byl sestaven poloniovo-berylliový iniciátor Urchin (ježek). Ten vědec Louis Slotin umístil do dvou polokoulí plutoniového jádra. Cyril Smith pak umístil jádro do uranové zátky.
Poté byly vzduchové mezery vyplněny tenounkou zlatou fólií a obě poloviny zátky byly spojeny uranovými podložkami a šrouby, které hladce zapadly do klenutých konců zátky. Zkompletovaná kapsle byla poté zaražena do základny věže.
Gadget byl pak vyzdvižen na vrchol 30metrové bombové věže a 16. července 1945 v 05:29:21 místního času zařízení explodovalo. V poušti po něm zůstal kráter z radioaktivního skla hluboký asi 3 m a široký 340 m.
Atomová exploze v blízkosti města
Jak exploze vypadala?
J. Robert Oppenheimer, jeden z vykonavatelů testu, později uvedl, že si při sledování exploze si vzpomněl na verš z hinduistického spisu Bhagavadgíta: "Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů". Když první bomba vybuchla, okolní hory byly na jednu až dvě sekundy osvětleny jasněji než ve dne a v okolí se udělalo horko jako v peci. Celé okolí se rozzářilo nejrůznějšími barvami, ve škále od fialové po zelenou, a nakonec po bílou. Rázová vlna byla slyšet pro pozorovatele až za 40 sekund a byla cítit ve vzdálenosti přes 160 km.
Pověstný hřibovitý oblouk dosahoval výšky přes 12 km.
Ač vidět tento pokus poprvé muselo být nezapomenutelné, my bychom si této obrázek raději pamatovali jen z knížek.
Zdroje: rarehistoricalphotos.com, discover.lanl.gov, www.historynet.com
