Co skrývá hrobka čínského císaře: Vláda zakázala výzkum, v podzemí číhá past

Tereza Malá | 20. 11. 2022

Výzkum mnoha zázračných objevů, nalezených v Číně, je velmi obtížný. Některé památky, které by mohly změnit skládanky vývoje lidstva, jsou zavřené a čínská vláda je neumožňuje zkoumat ani místním expertům. Tak se nabízí například i otázka, proč není možné vykopat mauzoleum císaře Čchin Š'-chuanga? Jedná se totiž o nejbohatší mauzoleum v čínské historii. Jenže neexistuje technologie, která by památku ochránila od znehodnocení.

„Hrobová komora byla plná vzácných pokladů shromážděných z celé země a států, které dobyl. Vnitřní jezera, řeky a moře byly z tekoucí rtuti. Legendární světélkující perly zdobící kopuli hrobky symbolizovaly slunce, měsíc a hvězdy. Aby byla hrobka chráněna před narušením, byly v ní instalovány nástražné šípy, které měly zabít každého odvážného vetřelce,“ popisuje podzemní palác mauzolea kniha Historické záznamy, kterou napsal Sima Qian.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Bohatství, které zřejmě zůstane skryto

Hrobka císaře Čchin Š'-chuanga je pokryta zelení a připomíná kopec. Čchin Š'-chuangovo mauzoleum je prvním, největším a nejbohatším císařským mauzoleem v čínské historii. Uvnitř by se měly nacházet nedozírné poklady, jako například hedvábí, fresky a malby. Jenže nikomu není umožněno místo prozkoumat. Čínská vláda však podobný krok neumožnila a možnosti vykopávek a výzkumu jsou v zemi značně omezené.

Navíc je pro samotné vykopávky zapotřebí řada průzkumných, výkopových a restaurátorských technik, s nimiž není země tak dobře srozuměna a mohlo by tak dojít ke znehodnocení památek.

Sjednotitel Číny

Čchin Š'-chuang byl mužem, který spojil sedm válčících království a vytvořil první čínskou císařskou říši. První čínský císař byl okouzlen i posmrtným životem a zabýval se stavbou svého mauzolea a zároveň hledal elixír nesmrtelnosti. Byl velmi mocný a toužil po tom žít věčně.

Stavba císařovy hrobky ve skutečnosti začala dávno předtím, než se Čchin Š'-chuang stal prvním čínským císařem. Své mauzoleum začal budovat, když mu bylo pouhých 13 let, ale se stavbou v plném rozsahu se začalo až poté, co císař v roce 221 př. n. l. fakticky sjednotil Čínu. Stavba mauzolea trvala více než 38 let a byla dokončena až několik let po jeho smrti.

Problematické vykopávky v Číně

Kromě neznalosti moderních archeologických technologií jsou v Číně v zájmu ochrany a sběru každého kousku kulturní památky zakázány buldozery, výkopové stroje a výbušniny. Naopak ruční výkopy by trvaly velmi dlouho. V tuto chvíli vláda zvažuje vybudování obřího přístřešku, který bude chránit naleziště před větrem a deštěm.

Čchin Š'-chuangovo mauzoleum se skládá ze dvou částí a je příliš hluboké na to, aby se dalo snadno vykopat a prohlédnout.

Je složeno z nadzemní mohyly a podzemního paláce, kam není možné se prokopat. Jedinou možností je odstranit velkou část nadzemní mohyly, a pak tato neobnovitelná historická mohyla zmizí.

Vidíme jen náznaky

Archeologové strávili téměř 30 let vykopáváním přibližně třetiny jam terakotových bojovníků. Plocha mauzolea císaře Čchin Š'-chuanga je asi třináctkrát větší než plocha jam a není jisté, kolik let bude trvat dokončení výkopových prací. Po archeologickém průzkumu by se hrob prvního císaře Čchin nacházel asi 35 metrů pod úrovní terénu. Hrob je tedy příliš hluboký na to, aby se dal snadno vykopat a prohlédnout, protože při výkopu může dojít k sesuvu půdy, pokud je hrob postaven se zemními stěnami jako jámy terakotových bojovníků.

I proto mnoho odborníků zastává názor, že mauzoleum by se nemělo vykopávat. Žádná současná technologie nedokáže ochránit kulturní památky pohřbené v hrobce, zejména pak hedvábí, fresky a malby.

Například lakovaná rakev a barevné malby objevené v hrobce Mawangdui Han nejsou dnes v takové formě, v jaké byly, když byly odkryty. Ani současné konzervační techniky nemohou účinně splnit požadavek a bohatství by tak bylo zničeno.

Císař Süan-cung měl 40 tisíc konkubín. Pro intimní život zavedl zvláštní systém
Magazín

Císař Süan-cung měl 40 tisíc konkubín. Pro intimní život zavedl zvláštní systém

Vykopání mohutného mauzolea by si vyžádalo mnoho pracovních sil a zdrojů a tato finanční podpora zemi chybí. Navíc v hrobce bylo zjištěno velké množství rtuti a tekoucí rtuť může otrávit lidi a znečistit životní prostředí. Faktem však je, že díky velkému množství rtuti nejen kolem mauzolea, ale i v něm, nebyl "podzemní palác" navštíven za celou dobu žádnými vykradači hrobů. Pokud by ho totiž narušili, rtuť by se otvory vypařila. Ani jiné nálezy nesvědčí o tom, že by se sem kdokoli snažil dostat.

Skutečnou odpověď odhalí až den, kdy bude mauzoleum vykopáno. Po tisíce let zůstávala podivná a smrtelně nebezpečná hrobka i se svým obsahem uzavřená uvnitř a skrytá pod vegetací. V okolí naleziště bylo objeveno několik důmyslných artefaktů, včetně vozu a koní objevených mimo pohřební mohylu.

Nyní se zdá, že hrobka Čchin Š'-chuanga bude v dohledné době odhalena.

Zdroje:

www.travelchinaguide.com

www.thearchaeologist.org

ancientlife.net

Tagy Čína hrobka palác technologie vláda Čínské lidové republiky