První poprava na elektrickém křesle byla strašná. Byl v ní zapleten i Edison

Poprava Williama Kemmlera

Poprava Williama Kemmlera

Foto: Profimedia.CZ

Poprava elektrickým proudem měla být rychlejší a humánnější než oběšení, při kterém se oběti často pomalu dusily, místo aby zemřely okamžitě v důsledku zlomení vazu. Historicky prvním mužem posazeným na elektrické křeslo se stal v srpnu roku 1890 vrah William Kemmler. Jeho poprava se zvrhla v hrůzné divadlo, při kterém svědkové omdlévali.

Thomas Edison si přál, aby byl trest smrti ve Spojených státech zcela zrušen a spolupráci na vývoji elektrického křesla zpočátku odmítl. Potom ho ale napadl ďábelský plán. Nebyl totiž jen vynálezcem, ale také šikovným obchodníkem a v té době zrovna vedl konkurenční boj s Georgem Westinghousem, který prosazoval střídavý proud. Sám Edison pracoval s proudem stejnosměrným a domníval se, že když strůjcům elektrického křesla doporučí použít proud střídavý, celý svět uvidí na vlastní oči, jak je konkurentova metoda zabijácká a nebezpečná, a tedy nepoužitelná v praxi.

K. H. Frank

Poprava K. H. Franka se zvrhla ve veřejné divadlo. Kat použil rakouskou metodu

Vynálezci tušili, že to špatně dopadne

O výrobě elektrického křesla nechtěl nic slyšet ani Westinghouse. Inženýr Harold Brown proto od něj koupil generátor pod falešnou identitou a tajně ho dopravil do newyorské věznice, kde se historicky první "electrocution" měla odehrát.

Případ Williama Kemmlera, odsouzeného k smrti za brutální vraždu jeho partnerky, byl však silně medializován. Westinghouse byl v šoku, když se dozvěděl, jaký druh popravy vraha čeká. Odsouzenci najal nejlepšího právníka a do poslední chvíle se snažil rozsudek změnit. Neúspěšně.

Thomas EdisonThomas EdisonZdroj: Shutterstock.com

Sekerou by to šlo lépe

Časně ráno 6. srpna 1890 byl Kemmler přiveden v obleku a naleštěných botách do popravčí místnosti, kde na něj čekala dubová židle s popruhy. Výkonu trestu přihlížela mimo jiné početná skupina novinářů a tři lékaři. Dozorce Kemmlera připoutal na židli a k hlavě a zádům mu připevnil elektrody. "Sbohem, Williame," řekl a pokynul kolegovi, aby zmáčkl tlačítko.

Do Kemmlerova těla putoval proud o napětí 700 voltů po dobu 17 sekund. Někteří svědkové prý v té chvíli pocítili zápach spáleného oblečení a masa. Zdálo se, že je Kemmler mrtev. Ale vtom někdo vykřikl: "Proboha, on žije!"

Vrah ještě dýchal a srdce mu tlouklo. Začal sténat a chroptět. "Zapněte proud!" volali zděšení přihlížející.

Popravčí do odsouzence pustili proud o napětí 1 030 voltů a zařízení vypnuli až po dvou minutách. Kemmler byl tentokrát opravdu usmrcen a z hlavy mu stoupal kouř. Dva lidé v hloučku svědků omdleli a dalším se udělalo nevolno od žaludku. Pitva později ukázala, že jedna elektroda propálila Kemmlerovi páteř. Trvalo několik hodin, než jeho tělo vychladlo.

"Lepší práci by odvedli, kdyby použili sekeru," komentoval popravu znechucený Westinghouse. Zato jeho konkurent Edison si zachoval optimismus: "Příští exekuce bude určitě rychlejší. Možná by to chtělo vložit odsouzencovy ruce do sklenic s vodou a proud pustit do nich."

Přes první nezdar, který přerostl ve veřejný skandál, bylo do dnešního dne v USA popraveno elektrickým křeslem přes 4000 lidí.


Zdroje: www.washingtonpost.com, www.history.com, deathpenaltyinfo.org

Akční letáky