Když se řekne první republika, jistě se mnohým z vás vybaví Oldřich Nový, Adina Mandlová, Nataša Gollová a legendární snímek Kristián. Noblesa a romantika dolehne na každého diváka a věta „Zavřete oči, odcházím…“ zlidověla. Především ve čtyřicátých letech byly natočeny desítky filmů, dnes oblíbené jako díla pro pamětníky. Většinou působily honosně.

Vyšší třída se tehdy opravdu neměla špatně: například v roce 1931 zde žilo 909 lidí s ročním příjmem nad jeden milion Kčs. Jen pro porovnání, letošní statistiky říkají, že v ČR dnes žije na 16 200 tzv. dolarových milionářů s majetkem vyšším než 18 milionů korun.

Jen 62 lůžek na 100 lidí

Ale co chudí? Finančně nejslabší vrstva bohužel patří do každé společnosti. A v Československu byly v letech 1918 až 1938 znát obrovské rozdíly mezi oblastmi, úroveň života směrem na východ výrazně klesala a Podkarpatská Rus se prakticky nedá počítat do statistik, neboť by celkový obraz zcela změnila.

Je potřeba uznat, že Masaryk a spol. začínali téměř od nuly. Museli uzavřít hranice, zavést vlastní měnu, udělat reformy a ty vždy přinášejí oběti. Navíc právě skončilo období vojenských střetů. „Po první světové válce byla nouze o potraviny, pole zůstala neoseta a stoupaly ceny potravin,“ říká k tomu Eva Broklová, zástupkyně ředitele Masarykova ústavu Akademie věd.


Některá čísla ale jsou, v porovnání s dneškem a s přihlédnutím ke všem faktům, naprosto mimo realitu. Učňové, kteří už dál z drtivé většiny nestudovali, pracovali i 84 hodin týdně, v zemědělství byly mzdy okolo 1 Kč/hod, v zemi bylo jen 200 dětských lékařů, z tisíce novorozenců jich v průměru 48 zemřelo.


Vysokých škol bylo na území dnešní ČR jen 13 a nejhorší situace byla v bydlení. Z celkového počtu sociálně potřebných rodin mělo 58,5 % jen jednu místnost, 22,9 % nemělo tekoucí vodu, 40 % bytů bylo vlhkých a na 100 osob připadalo 62 lůžek!

Ekonomika mezi deseti nejlepšími na světě


Dnes v České republice působí 76 vysokých škol a také bydlení je úplně jinde. V novém tisíciletí se postavily desetitisíce bytů ročně a v jejich vybavenosti je naše země vysoko nad evropským průměrem.

Pokud ale srovnáváme, je potřeba uvést veškeré ukazatele. V mnoha z nich na tom bylo Československo za první republiky lépe než dnešní zadlužený stát! Mělo totiž tu výhodu, že se na jeho území nacházelo asi 70 % veškerého průmyslu Rakouska-Uherska, což po rozpadu této říše vládám značně zjednodušilo situaci.


„Období 20. let s výjimkou jeho počátku bylo hospodářsky velmi úspěšné – hospodářství se stabilizovalo. Druhá polovina 30. let pak znamenala vyrovnávání se s krizí a naše ekonomika se zařadila mezi deset nejlepších ekonomik ve světě,“ přidává zajímavou informaci Broklová.

Zmiňovaná krize se stala pro Masaryka, Beneše, Švehlu i další státníky té doby tvrdým oříškem. V roce 1933 musel stát uživit na milion nezaměstnaných! Když tento oříšek rozlouskl a znovu se stabilizoval, přišel další úder. Hitlerovým zabráním Sudet oficiálně končí období první republiky.
Po válce přišla čtyřicet let trvající doba experimentů vedených komunisty. Jak to dopadlo, všichni vědí. Samostatná česká historie se začala psát až po sametové revoluci v roce 1989 a po rozpadu společného státu Čechů a Slováků v roce 1993. Nebýt tvrdých ran osudu, které Češi v minulém století utrpěli, mohla dnes být malá zemička v srdci Evropy na úrovni Francie, Velké Británie a dalších západních mocností…


Národ tehdy nebyl hrdý

Politika byla vždy věda, tedy i za první republiky. V roce 1921 vznikla tzv. pětka, což bylo mimoparlamentní a mimovládní uskupení složené z šéfů velkých stran. Pětka sice asi obcházela ústavu, ale alespoň se zástupci stran dokázali dohodnout. Masaryk zatím řešil otázku soužití s Němci, kterých byla ve čtrnáctimilionovém Československu čtvrtina! Zasloužil se o to, že Němci byli i ve vládě, ale problémem bylo jejich antidemokratické smýšlení. Vztah státu a mnoha občanů se proto nezakládal na národnostním, ale na občanském principu. Přesto relativní stabilita vlády vydržela až do roku 1938, než Hitler obsadil Rakousko a poté expandoval do dalších evropských zemí, Československo nevyjímaje…

Atmosféru tehdejší doby si můžete naplno vychutnat v naší galerii.

Co se od počátku státu zachovalo:

Česká spořitelna
Po vzniku samostatného státu panovala nejistota a stagnace. Zákon povoloval jen okresní či obecní spořitel-ny. Z historických důvodů však byla ponechána Spořitelna Česká (Böhmische Sparkasse). Dnes je největším peněžním ústavem v ČR, který je součástí Erste Bank Group.

Škoda Auto
V roce 1925 se automobilová továrna Laurin & Klement kvůli dalšímu rozvoji spojila se strojírenským pod-nikem Škoda a vzniká tak velmi úspěšná automobilka. O pětašedesát let později se stala součástí koncernu Volkswagen Group a z hlediska tržeb je dnes vůbec největší českou firmou.

Baťa
Do té doby úspěšná firma na výrobu obuvi po válce stagnovala, proto její majitel vymyslel geniální 50% slevy. Tím ji vystřelil na špici a již v roce 1924 likvidoval s pěti tisíci zaměstnanci zahraniční konkurenci. Současnost? Čtyřicet tisíc zaměstnanců, 4600 obchodů a 40 továren ve 26 zemích.

Pilsner Urquell
Je historickým vzorem piv plzeňského typu, jelikož se začal v Plzni vyrábět již v roce 1842. Pivo vařené v Plzni se brzy stalo světově uznávanou značkou, která byla v roce 1898 zaregistrována pod českým názvem „Plzeňský Prazdroj“ a německy „Pilsner Urquell“. Češi ale za první republiky němčinu odmítali, a tak se vžil prostý název „Plzeň“.

Související články