Jak vypadaly první tanky: Byly nebezpečné spíš pro posádku než pro nepřítele
Jeden z prvních tanků nasazených v září 1916
Foto: Profimedia.CZ
Konstrukce prvního tanku byla založena na nápadu britského plukovníka Ernesta Swintona postavit neprůstřelnou válečnou loď, která by se pohybovala po souši. Stroje představené v září roku 1916 v bitvě na Sommě však splnily svůj účel jen částečně. Kromě nepřítele ohrožovaly i vlastní posádky.
Výroba probíhala rychle. Během srpna a září 1915 byl sestaven prototyp nesoucí něžné jméno Little Willie. O rok později už obrněné transportéry mířily přímo na západní frontu. Válka se táhla nezvykle dlouho a Britové, kteří jen do této chvíle ztratili přes 300 tisíc mužů, ji chtěli co nejrychleji ukončit. Doufali, že dosud nevídaná obrovská opancéřovaná vozidla Němce zastraší a zaženou na útěk.
Tank typu Mark I byl skutečně hrozivě vypadajícím monstrem. S rozměry 8x4 metry a výškou 2,5 metru působil dojmem, že proti němu nebude mít žádný pěšák šanci. Na bitevní pole se dostavil ve dvou verzích - samičí (female), vyzbrojenou kulomety, a samčí (male), která kromě kulometů disponovala i děly. Uvnitř seděla osmičlenná posádka, přičemž čtyři muži řídili a další obsluhovali zbraně.
Moment překvapení se na Sommě opravdu zdařil. Němci se při pohledu na tanky vyděsili a začali do nich zmateně střílet kulomety. Kulky se od pancéře odrážely, obrněná monstra se s rachotem pohybovala kupředu a rozsévala smrt. Britům se díky tankům podařilo osvobodit vesnici Flers. Jenže to bylo prozatím všechno.
První typ tanku měl totiž k dokonalosti daleko. Pohyboval se velmi pomalu, na rovinatém terénu mohl vyvinout maximální rychlost 7 km/h. Pokud zapadl do hlubokého kráteru, nebylo mu pomoci. A každou chvíli se porouchal. Ze tří tanků, které 15. září 1916 jako první v historii vyrazily k německé linii, dojel na místo určení jen jeden, ale i ten bojoval jen chvíli, než se mu přetrhl pás. (Zdroj: Česká televize, Pořady, Největší tankové bitvy, První monstra)
Pro posádku pak obsluha tanku představovala nejen velké nepohodlí, ale i děsivé riziko. Podvozek nebyl dostatečně odpružený a s tankisty to házelo ze strany na stranu. Při větším otřesu se instinktivně chytali všeho, co bylo po ruce, a nezřídka se stalo, že sáhli na rozpálenou část motoru a ošklivě se popálili. Vzduch v kabině byl navíc plný dusivých spalin, nemluvě o hluku, ve kterém nebylo slyšet slova.
Sonické dělo: Tajná nacistická zbraň zabíjela zvukem. Zkonstruoval ji Čech
Ačkoli strany tranportéru odolávaly nepřátelské palbě poměrně statečně, střecha byla chráněna méně důkladně. Stačilo, aby na ni nepřítel hodil granát, a tank se proměnil v ohnivé peklo, ze kterého nebylo úniku.
Přesto Britové ve svůj vynález neztratili důvěru a postupně ho zdokonalovali. V březnu 1918 se s vlastním obrněným transportérem vytáhli i Němci. Válka se chýlila ke konci, ale tanky si našly v armádní zbroji stálé místo. Jejich vývoj pokračoval pro případ války příští… (Zdroj: historyweb.dennikn.sk, říjen 2018)
