Jen málo středověkých dětí chodilo do školy. Vzdělání bylo určeno potomkům rodin z vyšší společenské vrstvy, které si mohly dovolit najmout čeleď. Děti rolníků totiž místo školní docházky pomáhaly doma a pracovaly.
V selské domácnosti se potomci zapojovali do denního režimu již ve věku pěti nebo šesti let. Mezi jejich úkoly patřilo pasení hus, ovcí a koz, sběr ovoce, lesních bobulí, ořechů a klestí, rybaření či nošení vody. Dívky pomáhaly matkám s údržbou bylinkové a zeleninové zahrady, s výrobou a opravou oblečení, stloukáním másla a vařením piva. Chlapci zase asistovali otci na poli.
Děti ve službě
Jakmile děti dosáhly dvanácti či čtrnácti let, buď začaly vykonávat složitější práci a de facto již zastupovaly dospělé, nebo byly poslány do služby. Ta měla několik podob. Buď denně docházely k příbuznému či známému, nebo se k němu přestěhovaly. To však znamenalo naprosté odříznutí od své rodiny. Negramotní dospívající nemohli napsat dopis a svěřit se , jak se jim vede. Každodenní služba a potíže spojené s cestováním zároveň komplikovaly osobní setkání.
„Rodiče věřili, že svým dětem pomáhají k lepšímu životu. I přesto, že byly primárně zdrojem levné pracovní síly. Zároveň doufali, že pokud bude u stolu o jeden hladový krk méně, ušetří,” říká Jeremy Goldberg z University of Yorku. Roky strávené ve službě byly obrovskou zkušeností. Měly svá pozitiva i negativa.
Změna prostředí dovolila „puberťákům” navázat nové sociální kontakty, vydělat si peníze a pochopit, jak funguje společnost. Ta se ale k dospívajícím často chovala krutě. Hlavně náctileté dívky rychle pochopily, že zneužívání je všeobecně tolerováno.
Pubertální dívky ve středověku
Nebylo výjimkou, že pán měl pocit, že vše, co žije pod jeho střechou, mu patří. Děvečky a služebné mu proto musely být i proti své vůli k dispozici. Teenagerky byly často také terčem žárlivé manželky. Bití a psychické týrání bylo na denním pořádku.
Služba proto pro pubertální dívky znamenala jediné. Konec klidného dětství a střet se svou sexualitou. Nebylo ale kam utéct. Běžně se s nástupem na místo sepisovala smlouva, která uváděla pracovní podmínky a plat. Pokud se vyskytly problémy, bylo nutné zatnout zuby a svůj úděl protrpět.
Pokud se chcete dozvědět další mimořádně zajímavou věc, poslechněte si tento podcast pana Jaroslava Krupky:
Zdroj:
