Jaký je opravdu původ Čechů? Genetickými rozbory došli vědci k novému zjištění

Rasové teorie 19. století, které v Německu vyústily v jeden z nejzhoubnějších politických režimů v historii lidstva, rozdělovaly evropské populace podle jejich jazyka a morfologických rysů, jako je barva pleti a očí. Dnešní genetika ale zjistila, že podle těchto znaků se původ jednotlivce poznat nedá. Dokonce ani Češi nejsou tak docela "Češi".

Podle bioarcheologa Jaromíra Beneše stačí jen několik století, aby se pokožka člověka přizpůsobila prostředí, do kterého přicestoval. Pigmentace očí a kůže logicky přibývá v oblastech s větší intenzitou slunečního záření, zatímco v severských krajích mívají lidé oči i pleť světlejší. Adaptace těla na slunce je překvapivě poměrně rychlá, takže na dnešních blonďácích s modrýma očima od pohledu nepoznáme, zda jejich předkové přišli ze severu, nebo byli původně snědí.

Rozdíly v podnebí na území Evropy jsou také důvodem, proč je evropské obyvatelstvo vzhledově velmi variabilní, ačkoli geneticky zase tak pestré není. Mnohem pestřejší geny podle Beneše nacházíme v subsaharské Africe nebo v Jižní Arábii, i když zde lidé (z našeho běžného pohledu) vypadají téměř stejně. (Zdroj: www.idnes.cz)

Byli jsme původně Jižané?

Když arabský kupec Ibrahim ibn Jakub dorazil kolem roku 965 do české kotliny, překvapilo ho, že "obyvatelé jsou snědí, černých vlasů, zatímco světlý typ je u nich řídký". (Zdroj: www.magazinuni.cz)

Proč tím byl překvapen? Je možné, že u okolních etnik ve Střední Evropě v té době převažovaly světlejší typy. Čechové přišli podle všeho na naše území v 6. století a vůbec není jisté, že jejich pravlastí bylo území mezi Vislou a Dněprem, jak se traduje v pověstech. Pokud by měl pravdu kronikář Dalimil, který původ Čechů situoval do oblasti Chorvatska, naši předci by byli v 10. století skutečně ještě převážně tmaví a černovlasí, jak je popsal Ibrahim ibn Jakub. Teoreticky bychom tedy měli mít geneticky blíže ke Slovanům jihoevropským než třeba k Polákům či Rusům.

Germáni i lovci mamutů

Za tisíc let se však toho hodně změnilo. Nejenže pleť původních Čechů zesvětlila, ale obyvatelstvo se navíc promísilo se sousedními národy a přistěhovalci z různých koutů Evropy. Poloha v samém středu kontinentu nahrávala velkému obchodnímu ruchu, což způsobilo, že geny českých a moravských mužů se dnes s těmi slovanskými shodují jen v 35-50 procentech. Nejméně polovina národa tak nemá s původním národem mýtického praotce Čecha geneticky nic společného. Zato v ní najdeme potomky Germánů, Keltů, Vikingů, ale i Albánců a Berberů.

Zajímavostí je, že téměř 18 procent dnešních Čechů nese DNA lovců mamutů, tedy prapůvodních obyvatel evropského kontinentu, kteří ve zdejších lesích lovili už před 35 000 lety. Tento genofond označovaný jako "věstonická DNA" podle slavného pravěkého sídliště se hojně vyskytuje v severních zemích, kam byli lovci mamutů zřejmě postupně vytlačeni migranty z jižních oblastí. (Zdroje: www.irozhlas.cz, ct24.ceskatelevize.cz)