Krajina mezi horami, medem a strdím oplývající, lákala k osídlení snad od nepaměti. Vědci na základě studie genomu současných evropských populací potvrdili, že na našem území zanechali své potomky už mladopaleolitičtí lovci, již se zde pohybovali zhruba 40 až 24 tisíc let před naším letopočtem. Lovci a sběrači, jež zde žili před deseti až patnácti tisíci lety, lidé z Anatolie, kteří migrovali v době neolitu i mladí bojovníci z doby bronzové.
„Zhruba mezi lety 2200 až 1500 př. n. l. tak Evropa dostala svou poslední intenzivní genetickou dávku. Ta ji definitivně zformovala. Změny pak už byly jen velmi malé. Proto má česká populace předslovanské kořeny a biologicky jsme většinově předslovanské obyvatelstvo,” říká v rozhovoru pro Český rozhlas vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jaromír Beneš.
DNA a původ Čechů
Za genetické jádro Čechů lze proto označit mitochondriální skupinu U, která v Evropě tvoří čtvrtinu až třetinu genomu. Tou se pyšnili lovci mamutů. Legendární zabijáci obývající území dnešní moravské Pálavy, Polska a severního Rakouska. Jak ukazují nejnovější poznatky, představa, že tito lidé byli špinavými divochy, dorozumívající se skřeky, je zcela mylná.
Archeologické vykopávky potvrdily, že lovci mamutů byli velcí parádníci. Vyráběli si vkusné kožené oděvy, které zdobili korálky a ulitami. Nosili také různé dekorativní pásky, řemínky a kožešiny. Nalezené sošky napovídají, že ženy i muži si vlasy zaplétali do jednoduchých copů a drdolů.
Odborníci také upozorňují, že Pavlovienští lovci byli pravděpodobně jedněmi z nejlepších zabijáků na světě. Analýza jejich zubů prozradila, že potravy měli vždy dostatek. Za jejich úspěchem může promyšlená strategie a velmi účinné a spolehlivé zbraně, jež předběhly svou dobu o tisíce let.
Lovci mamutů
Archeologové předpokládají, že muži byli cvičenými stopaři, schopní nejen zvíře vypátrat, ale také ho několik hodin pronásledovat, dokud se neunavilo, přiblížit se k němu na minimální vzdálenost a poté ho usmrtit. Lovci používali šípy nebo kopí se speciálními prožezávacími hroty s pilkou.
„Jakmile pronikly do těla, způsobily, že prchající oběť se dalším pohybem samo zraňovala. Docházelo tak k masivnímu traumatickému vnitřními krvácení,” vysvětlují stránky oddělení pro paleolit a paleoetnologii Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Ačkoli měl mamut v kůži jen malý otvor, tkáň uvnitř těla mohla být rozemleta napadrť.”
Zdroje: www.idnes.cz, www.plus.rozhlas.cz, www.rozhlas.cz
