Evropané jsou potomci sedmi dcer Eviných: Češi mají nejvíce z Heleny. Kdo byla?

22. srpen 2020 četba na 2 minuty
Při zkoumání mateřských linií současníků dojdeme až k jediné pramáti.

Při zkoumání mateřských linií současníků dojdeme až k jediné pramáti.

Foto: Shutterstock.com

Představte si, že zkoumáte mateřskou linii své matky přes babičku a prabábu dále a dále do historie, až se dostanete do pravěku. Již někdy před 140 000 lety žila kdesi na světě žena, která je vaším přímým předkem. Jejím potomkem ovšem nejste jen vy a vaši sourozenci, ale všichni dnes žijící lidé na této planetě.

Tato "pramáti" všeho lidstva se v genetice nazývá Mitochondriální Evou, nesmíme ji ovšem zaměnit s dámou stejného jména, o které pojednává Bible. Mitochondriální Eva ve své době rozhodně nebyla jedinou žijící ženou na světě, měla jen to "štěstí", že povila dcery, které opět daly život dcerám a tak to šlo dále až do dnešní doby, aniž se mateřská linie přerušila.

Vědci k tomuto zjištění došli na základě výzkumu mitochondriální DNA, jež se dědí z matky na dceru a některé její znaky jsou shodné pro celou dnešní populaci. Z linie Mitochondriální Evy se pak vydělilo sedm haploskupin, ze kterých pocházejí dnešní Evropané.

Britský genetik Bryan Sykes hovoří o "sedmi matkách klanu" nebo také o "sedmi dcerách Eviných", jejichž genetická informace se vyskytuje u dnes žijících obyvatel Evropy. Nejrozšířenější je haploskupina H, pro zjednodušení označována jako "Helena". Vznikla zřejmě před 20 tisíci lety na území dnešní jižní Francie a severního Španělska, odkud se rozšířila po celém kontinentu. Dnes ji najdeme zhruba u 30–40 % evropských mateřských linií. Do skupiny Helena prý patřili mimo jiné i Marie Terezie a ruský car Petr II. Věčina naší populace připadá právě na Helenu.

Ostatní haploskupiny jsou zastoupeny vyrovnaně po 10-12 %, s výjimkou Veldy (V), do které spadají jen 4 % Evropanů. Ačkoli se zrodila na severozápadě Španělska, její potomci dnes obývají hlavně severní Evropu.

Druhou nejpočetnější haploskupinou (12 %) je Jasmína (J). Její kořeny leží na Blízkém východě v době před 5-8 tisíci lety. Ze stejné oblasti pochází také skupina Uršula (U), která je ale o poznání starší - její vznik sahá do doby před 50 tisíci lety. Nositelky mitochondriální Uršuly najdeme především v Británii a Skandinávii.

Ve střední Evropě je rozšířená zejména haploskupina Kateřina (K), jejíž původ leží v severovýchodní části Itálie. Naopak z italské západní strany pochází Tara (T), jejíž potomci dnes přebývají hlavně v západní a jižní Evropě, ale také v Irsku. Sedmou !dcerou Evinou" pak byla žena přezdívaná Xénie, jejíž klany lze po troškách dohledat napříč celým kontinentem.

Akční letáky