Při pátrání po původu vody na naší planetě stálo dosud Slunce mimo pole veškerých úvah. Žhavé hvězdy jsou ostatně posledními objekty ve vesmíru, na kterých bychom vodu hledali. Žádná není ani na Slunci, ale přesto sluneční aktivita mohla ke vzniku vody na Zemi přispět.

Za vším hledej vodík

Podle dosavadního převažujího názoru k nám vodu zavlekly meteority a komety, jimiž byla Země v počátcích své existence doslova bombardována. Tento model má ale slabinu: izotopové složení molekul vody detekované v asteroidech a kometách se od pozemské vody liší. Konkrétně jde o poměr izotopů vodíku.

Pokud se nebavíme o vodě jako takové, ale pouze o vodíku, vtažení Slunce do diskuze už tak nesmyslně nezní.

Jak vysvětlil vedoucí studie Luke Daly z univerzity v Glasgow, ze Slunce neustále unikají do vesmíru takzvané solární větry, složené převážně z iontů helia a vodíku. "Když tyto vodíkové ionty zasáhnou pevný povrch jako asteroid nebo prachovou částici, proniknou pár desítek nanometrů pod povrch, kde ovlivní chemické složení horniny," uvedl Luke Daly.

V průběhu času se pak vlivem tohoto působení mohou z horniny uvolnit atomy kyslíku, které se s vodíkem spojí ve sloučeninu vyjádřenou vzorcem H20, tedy vodu.

O vzniku a působení solárních větrů pojednává video NASA:

Zdroj: Youtube

Vesmír plný vody

Vědce na tuto myšlenku přivedlo zkoumání mikroskopických prachových částic, které nasbírala japonská vesmírná sonda Hajabusa na asteroidu Itokawa. Překvapilo je, že vrchní vrstva prachu tělesa obsahuje velký počet molekul vody, jež by v přepočtu na metr krychlový prachu utvořila objem až 20 litrů.

Studie naznačuje, že voda na naší planetu nebyla dopravena odkudsi z vesmíru, ale vznikla zde samovolně kombinací slunečního záření a obsahu kyslíku vázaného v horninách. Proto se také její izotopy trochu odlišují od izotopů vody na asteroidech - rozdíl je dán dobou vzniku vody i chemickým složením horniny dodávající kyslík.

Pokud by byla hypotéza správná, znamenalo by to, že ve vesmíru je mnohem více zásob vody, než se dosud předpokládalo. Vodu by mohl ukrývat i náš Měsíc a většina planetek naší sluneční soustavy, které se dosud zdály být tvořeny kamenitou pouští.

Zdroje: https://news.sky.com/, https://www.independent.co.uk/, https://www.universetoday.com/