Pyramidy se v Teotihuacánu začaly stavět někdy okolo roku 100 n. l. a v následujících staletích byly několikrát vylepšeny. Původní malé cihličky zakryly svrchní pláště z velkých kamenných bloků, snad aby byly pohřbené oběti a cennosti lépe chráněny před zloději. Zdi jednotlivých staveb stojí v přesných liniích; stavitelé si evidentně potrpěli na symetrii, což archeologům výrazně ulehčuje práci. "Jakmile něco objevíme ve Sluneční pyramidě, víme přesně, kde kopat v té Měsíční," vysvětlil japonský profesor Saburo Sugijama. Systém podzemních tunelů má podle něj precizní řád.

Lidské oběti, dravci a šperky

Nálezy pod jednotlivými pyramidami jsou obdobné: většinou se jedná o lidské ostatky, obklopené kostmi kočkovitých šelem a dravých ptáků. Spolu s nimi tu bylo pohřbeno množství ostrých předmětů a šperků vyrobených z obsidiánu či polodrakokamů zelené barvy. Někteří zemřelí měli na nohou ozdoby z mořských mušlí. Pod pyramidou Okřídleného hada se našly ostatky 130 mužů, o nichž se archeologové domnívají, že byli popraveni jako váleční zajatci. Pyramida Měsíce pak během prvních výzkumů vydala kostry dvanácti obětí; deseti z nich chyběla hlava.

"Nechce se mi věřit, že místní náboženské rituály měly jen symbolický charakter. Spíš bych řekl, že obřady byly strašlivým divadlem, během kterého tekly proudy krve obětovaných lidí a zvířat," uvedl Saburo Sugijama.

Bostonská archeoložka Clemency Coggins vnímá Teotihuacán jako symbolické vyjádření vzniku světa a života. "Město bylo vybudováno na obdélníkové základně a je jasně orientováno na pohyb Slunce, které se tu mělo zrodit," napsala Coggins. Sluneční pyramida podle ní znázorňuje Zrození, na protilehlé straně pak stojí pyramida Měsíce coby symbol smrti. Právě tady mohly probíhat ty nejkrvavější rituály.

Místo, kde se zrodil svět

Za místo, kde započal veškerý svět, považovali Teotihuacán i Aztékové, kteří ho kolem roku 1300 objevili. V té době už však bylo dobrých 700 let neobydlené. Kam se jeho stavitelé poděli, není dodnes známo. Zanechali nám podivné hyeroglifické písmo, které se zatím nikomu nepodařilo rozluštit. Nevíme, jakým jazykem hovořili. Známa není struktura společnosti, její vývoj ani důvody, které vedly k jejímu zániku.

Vědci mohou jen odhadnout, že mezi lety 150 a 300 n. l. se Teotihuacán rozrůstal, na okolních polích se pěstovaly fazole, avokáda a papriky a chovala se zde drůbež. Z pobřeží Pacifiku se sem dovážela vlna, z Veracruzu keramika. V roce 400 se město stalo nejmocnějším v regionu. Kolem pyramid se stavěly chýše, ve kterých mohlo bydlet celkem až 200 tisíc obyvatel. Podle antropologa Miguela Angela Torrese se sem stěhovali lidé z nejrůznějších koutů kontinentu. "Řekl bych, že město rostlo podobně jako moderní Manhattan. V různých čtvrtích žily různé národy. Ale všechno fungovalo jako jeden harmonický celek," vysvětlil Torres.

Harmonie však byla jednoho dne narušena a všichni obyvatelé město opustili. Co je k tomu vedlo, zůstává velkou neznámou.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, www.scientificamerican.com