www.historicmysteries.com/hellinikon/, curiosmos.com, www.world-archaeology.com
Pyramida Hellinikon se nachází v sousedství kostela na starověké cestě, která kdysi vedla z Argosu do Tegie. Její poloha je jen devět kilometrů od města Argos, poblíž pramenů Erasinos Rive. I když pyramida samotná byla již dávno objevena, její původ je stále záhadou. I o dataci stavby se dosud vedou spory.
Pyramida v Hellinikonu je pozůstatkem tajemných pyramid v Ellinice, což je starověké řecké město. Říká se o ni, že byla tehdejší vojenskou základnou, anebo památníkem mučedníkům z bitvy. Je tvořena čistou horninou, která neobsahuje leštění. Tyto horniny pocházejí z mykénské doby. Pyramida možná sloužila jako pohřebiště a jako první ji vykopali Němci a Američané.
Dřívější vykopávky pyramidy vedly odborníky k domněnce, že Hellinikon pochází z konce 4. století př. n. l. Nové vědecké metody datování však tvrdí, že se ve skutečnosti překrývá se stavbou slavnějších egyptských pyramid nebo jim dokonce předchází.
Podívejte se na video zde:
Kam pyramida patří?
Hellinikonská pyramida je kopec ve tvaru pyramidy, který má plochý vrchol ve výšce asi 20 metrů. Navzdory rozsáhlému výzkumu se vědcům nepodařilo najít žádné konkrétní důkazy o jejím účelu nebo konstrukci.
Vzhledem k blízkosti starověkému městu Argos, které bylo jedním z nejvýznamnějších měst starověkého Řecka, má stavba možná svůj účel. Město má bohatou historii a nacházelo se v něm mnoho významných kulturních a náboženských památek. Zdá se však, že pyramida nezapadá do žádného známého historického kontextu ani kulturní tradice.
Pyramida byla poprvé objevena v 19. století skupinou archeologů, kteří zkoumali tuto oblast. Od té doby se stala předmětem mnoha studií a výzkumů, ale žádný přesvědčivý důkaz, který by vysvětloval její účel nebo původ, nebyl nalezen.
Co o ni víme?
Ve starověkém Řecku se zřejmě v jednu chvíli nacházelo až 16 staveb podobných pyramidám, domnívají se vědci. Pyramida v Hellinikonu by mohla posloužit v objasnění vztahů mezi starověkými civilizacemi Středomoří, přestože je zcela jiná než jakákoli egyptská pyramida. Přitom je zde i hypotéza, že právě znaky této pyramidy Egypťané převzali.
Výzkumu pyramidy v Hellinikonu se nejprve věnoval archeolog a vědec Weigandem, po něm ve výzkumu pokračovala Americká archeologická škola v Athénách.
Pyramida je velmi pravidelná a i když je obklopena obdélníkovou plochou, její vnější svahy mají rozměry 7,03 až 9,07 m. Podobné menší památky v okolí pyramidy se nacházejí v jihozápadní oblasti Argolidské nížiny. Některé z nich mají rozvržení jako běžné domy.
Samotná pyramida je založena na šedém vápenci, což bylo na svou dobu velmi neobvyklé a vzácné. Pyramida se celkově odchyluje od egyptského modelu. Kombinuje totiž lichoběžníkový a částečně polygonální systém postavený z velkých kvádrů. Zajímavé je i to, že o pyramidě neexistuje moc historických pramenů.
Možné teorie
V průběhu let bylo předloženo několik teorií, které měly pyramidu v Hellinikonu vysvětlit. Někteří badatelé se domnívají, že se jednalo o pohřební mohylu podobnou těm, které se nacházejí v jiných částech Řecka. Na místě však není žádný důkaz o existenci pohřebiště.
Jiní spekulují, že se mohlo jednat o chrám nebo náboženské místo. Tato teorie vychází ze skutečnosti, že v několika starověkých řeckých městech se nacházely pyramidy, které sloužily k náboženským účelům. Na místě však nejsou žádné důkazy o náboženských artefaktech nebo stavbách.
Jiná teorie předpokládá, že pyramida mohla být opevněním nebo obrannou stavbou. Tuto teorii podporuje skutečnost, že pyramida se tyčí nad strategickým průsmykem, který vede do města Argos. V okolí pyramidy však nejsou žádné důkazy o obranných zdech nebo stavbách.
Navzdory dlouholetému zkoumání zůstává pyramida v Hellinikonu záhadou. Vědci a historici ji nadále zkoumají v naději, že objeví nové důkazy, které by mohly objasnit její původ a účel. Prozatím zůstává fascinující záhadou, která zpochybňuje naše chápání starověké řecké historie a architektury.
Co byla tato starověká pyramida zač: Hrobka, strážní domek, strážní věž, signální věž a vojenské stanoviště, nebo něco zcela jiného?
