Pyramidy v Gíze byly postaveny před více než 4 500 lety z více než 2 milionů kamenů a jejich stavba trvala podle různých odhadů 20 až 30 let, při různém počtu mužů. Jak ale byly egyptské pyramidy postaveny, to zůstává tajemstvím. Při budování pyramid používali staří Egypťané k řezání vápence měděná dláta nebo pily. Pro přesné řezy a úhly bez moderní technologie možná používali vodní hladinu jako vodováhu a pracovali na kameni pod vodou, což usnadňovalo manipulaci. Stavba pyramid pak byla zcela proveditelná bez cizí pomoci, pouze s použitím lan, měděných nástrojů, saní, pák a nakloněných rovin a samozřejmě téměř neomezené zásoby egyptské pracovní síly.
Ač nemáme žádné důkazy ani starověké plány, máme spoustu konspiračních teorií.
Pyramida z betonu
Chufuova pyramida se skládá z více než 2 milionů kvádrů, z nichž každý váží řádově 3 tuny. Velkým problémem by dnes bylo i najít lom, z něhož by bylo možné takové množství kamene pro výrobu kvádrů vytěžit. Pak kámen převézt, vyložit a začít budovat. Je možné, že bychom dnes našli jednodušší způsob. Určitě bychom použili beton a pak by se zřejmě postupovalo podobně jako v případě budování monstrózních staveb, jako jsou třeba přehrady. Beton je také možné tvarovat a vylévat ho.
Velká pyramida versus Hooverova přehrada
Například stavba Hooverovy přehrady, jež byla postavena ve 30. letech 20. století, jako ve své době největší přehrada a nejvýkonnější vodní elektrárna na světě, si vyžádala více než 3 miliony kubických metrů betonu. Byla vylita v jednotlivých úsecích a dělníci zabudovali do betonu chladicí trubky, kterými protékala studená voda, která odváděla teplo během tuhnutí. Takto dělníci vylili Hooverovu přehradu za méně než dva roky, a podobná technika by jistě pomohla i při budování moderní Velké pyramidy. Ta je totiž dokonce menší než Hooverova přehrada a vyžadovala by asi 2,5 milionu m3 betonu.
Hooverova přehrada
Investice? Neskutečné!
Cena betonu se pohybuje nyní zhruba kolem 3000 korun, tedy asi 120 dolarů za metr krychlový. Pro tak velkou zakázku by jistě stálo za to zbudovat si vlastní betonárnu, která by snížila rozpočet na cca 80 dolarů (zhruba 2000 korun v přepočtu). Samotný beton by pak stál v korunách asi 5 miliard. K tomu by ale bylo potřeba připočíst práci, projekt, přípravu, takže částka by se určitě zdvojnásobila.
Naše nová Velká pyramida by mohla stát něco 10 miliard korun.
Na video o tom, jak bychom dnes stavěli Velkou pyramidu, se podívejte zde:
Ale můžeme dnes vůbec "vyrábět" pyramidy?
Ač je dnes téměř nemožné postavit pyramidy ze stejných materiálů, repliky bychom svedli. Ale je jisté, že by měly jen omezenou životnost a nevydržely by 4-12 000 let. Navíc by naše betonová a ocelová pyramida byla dutá a vážila by mnohem méně.
Pokud bychom náhodou měli stejné kamenné kvádry, pak by samotný proces stavby pyramid dnes nebyl zase tak kolosálním podnikem, jak se mnozí z nás domnívají. Podle odhadů vědců by bylo na stavbu Velké pyramidy v Gíze potřeba 20 000 až 30 000 dělníků, a necelých 23 let.
Stavíme jiné projekty
Nabízí se tedy otázka, proč s použitím moderních řezných nástrojů a stavebních technologií pyramidy nestavíme. Ano, jsou méně efektivní z hlediska prostoru a my obvykle lépe využijeme krychle a jiné varianty s devadesátistupňovými úhly mezi stěnami a podlahami. Ale přesto by kompletní soubor pyramid, který by se podobal těm v Gíze, stálo vybudovat v porovnání s minulostí méně než polovinu času. Pyramidy stavěly velké pracovní skupiny po dobu mnoha let. Doba pyramid trvá více než tisíc let, začíná třetí dynastií a končí druhým mezidobím. Jak uváděl ve svých dílech řecký historik Hérodotos, stavba Velké pyramidy v Gíze trvala 100 000 mužů 20 let. Ale ty náklady. Ty náklady!
Zdroje:
