Zde jsou některé z klíčových bodů a navrhovaných metod, které vedou k poznání, že technika stavitelů byla zcela jiná, než jsme se domnívali. A roli v ní zřejmě hrála voda. Podívejte se na toto video:
Kde probíhala těžba kamene?
Obecně se předpokládá, že kameny použité při stavbě pyramidy byly vytěžené z blízkých zdrojů. Základním materiálem pro jádro pyramid byl vápenec, zatímco na vnější plášť byl použitý kvalitnější vápenec z Tury (poblíž dnešní Káhiry). Na některé architektonické prvky byla použita také žula z Asuánu.
Daleko diskutovanější než místo těžby byl ale přesun a umístění velkých kamenů. Některé teorie naznačují, že velké kameny byly tažené a zvedané na místo pomocí ramp a saní. Použití dřevěných klád jako pák ke zvedání a umisťování kamenů navrhl starořecký historik Hérodotos. Byly navržené i další metody, jako je válení kamenů pomocí kolébkových strojů nebo mazaných saní.
Kdo pyramidy stavěl?
Dalším diskutovaným tématem je pracovní síla při stavbě pyramid. Zatímco staří Řekové věřili, že pyramidy byly postavené otrockou prací, moderní archeologové se domnívají, že se na stavbě podílely desetitisíce kvalifikovaných dělníků, nikoli otroků. I stavební techniky pyramid se v průběhu času vyvíjely. V raném období byly pyramidy stavěné výhradně z kamene, přičemž vrstvy kamene se svažovaly dovnitř. Později se techniky změnily a jako základní materiál se začaly používat hliněné cihly, které byly obložené dýhou z leštěného vápence. Některé pozdější pyramidy byly dokonce postavené na vrcholu přírodních kopců, aby se snížil objem potřebného materiálu.
Egyptští stavitelé možná využívali rampy, nebo páku, nebo…
Všeobecně se má za to, že při stavbě pyramid se používaly rampy k přemisťování a zvedání bloků. Byly navržené různé typy ramp, včetně přímých, klikatých, spirálovitých a podepřených nástavbou. Přesná konfigurace a konstrukce ramp zůstává nejistá a neexistují žádné jednoznačné důkazy o jejich existenci.
Také pákové metody jsou považované za doplňkové k rampám. Hérodotovo líčení naznačuje používání pák ke zvedání kamenů, zejména u horních částí pyramid. Byly provedené experimentální testy s metodami postupného zvedání pákami, při nichž se vkládají podložky, které postupně zvedají kameny, a také s metodami, které používají větší páky pro jednorázové zvedání bloků.
Jean-Pierre Houdin později navrhl hypotézu vnitřní rampy, která předpokládá, že při stavbě pyramidy byl použitý systém vnitřní rampy, který sloužil k posunu kvádrů nahoru. Tato teorie předpokládá, že stavba začala zevnitř a postupně se posouvala směrem ven.
Objev 4500 let staré rampy v alabastrovém lomu Hatnub severně od Luxoru umožňuje nahlédnout do způsobu, jakým mohli staří Egypťané přemisťovat těžké kamenné bloky, včetně těch, které byly použité při stavbě pyramid. Rampa, jejíž vznik se předpokládá v době vlády krále Chufua ze 4. dynastie, pravděpodobně sloužila k přepravě vytěžených alabastrových kamenů z lomu na staveniště.
A jakou roli tedy hrála voda?
Ačkoli neexistují žádné přímé důkazy, které by naznačovaly, že voda byla hlavním stavebním nástrojem, některé teorie předpokládají, že voda mohla hrát roli v určitých aspektech stavby pyramid.
Jedna z teorií předpokládá, že voda mohla být použita k usnadnění těžby kamenů. Vytvořením kanálů nebo příkopů a jejich naplněním vodou mohli stavitelé využít fenomén hydraulického tlaku k rozbití nebo uvolnění kamenů z jejich přirozeného podloží.
Kdo byli stavitelé pyramid?
Voda mohla být využita při přepravě masivních kamenných bloků z lomů na místo stavby pyramidy. Vytvořením kanálů nebo využitím přirozených záplav řeky Nil mohli stavitelé kameny splavit na bárkách nebo vorech, což jim usnadnilo přepravu.
Při stavbě mohla být použita voda k navlhčení písku, což usnadnilo tahání nebo posouvání kamenů na místo. Navlhčení písku by snížilo tření a umožnilo stavitelům plynuleji přemisťovat těžké předměty.
Ačkoli jsou tyto hypotézy založené na dostupných důkazech a experimentech, mnoho aspektů stavebních technik pyramid stále není definitivně vyřešeno a k jejich jasnějšímu pochopení je zapotřebí dalších výzkumů a objevů.
Zdroje: brewminate.com, www.sciencealert.com
