Zdroj: Micron Imm / Pixabay (volné dílo)
Pod pyramidami v Gíze se skrývá obří podzemní komplex, tvrdí texty. Vědci hledají tajný vchod
Na otázku, zda pod pyramidami v Gíze skutečně existuje podzemní svět, stále neumíme odpovědět. Přitom starověké texty staré tisíce let hovoří o tom, že zde leží dávno ztracený svět, ukrytý pod našima nohama. To dělá z gízské plošiny místo ještě záhadnější.
www.ancient-code.com, www.sacred-texts.com, www.burlingtonnews.net
Pod náhorní plošinou v Gíze, kde leží trojice nejznámějších pyramid světa, které střeží tajemná sfinga, zřejmě leží síť tajných tunelů, chodeb a komor, z nichž některé mohou být staré až 15 000 let. O obrovském podzemním světě ale nevíme mnoho, i když první zmínky o něm najdeme už ve spisech Hérodota.
Zmínil, že v oáze Fayum nedaleko Gízy existuje neuvěřitelný labyrint, který je „nekonečným divem“. Podle Hérodota je jeho velikost impozantní a je zde skryto až 1500 místností a podzemních komor. Podle starověkých textů by tento podzemní komplex mohl být úkrytem skrytých pokladů a záhadných artefaktů.
Na jeskynní systém pod pyramidami se podívejte zde:
Kde je vchod do tajemného podsvětí?
Myšlenka obrovského podzemního světa pod pyramidami poutá představivost badatelů i dobrodruhů již po staletí a mnozí zasvětili své životy odhalování jeho tajemství. Najít cestu do tohoto podzemního komplexu se však ukázalo jako náročné a dosud se ani archeologům, ani badatelům a vědcům nepodařilo žádný vchod do podzemního labyrintu najít. Teorií o tom, kde by se tento vchod mohl nacházet, je celá řada. Existují stoupenci toho, že vchod by mohl být přímo na očích, zatímco jiní věří, že je dobře ukrytý.
„...Viděl jsem tam dvanáct pravidelně rozmístěných paláců, které spolu komunikovaly, byly protkány terasami a uspořádány kolem dvanácti sálů. Je těžké uvěřit, že jsou dílem člověka, stěny jsou pokryty vyřezávanými postavami a každý dvůr je nádherně postaven z bílého mramoru a obklopen kolonádou. Poblíž rohu, kde labyrint končí, se nachází pyramida vysoká dvě stě čtyřicet stop, na níž jsou velké vyřezávané postavy zvířat a podzemní chodba, kterou se do ní dá vstoupit. Bylo mi velmi věrohodně řečeno, že podzemní komory a chodby spojují tuto pyramidu s pyramidami v Memfidě..."
Tak popisuje Hérodotos podzemní chodby spojující hlavní pyramidy. I jiní učenci hovoří o vchodech, které jsou zatarasené nebo nedostupné.
Vědecký názor
Gízská náhorní plošina je zkoumaná již staletí. Mohutný a rozvětvený podzemní systém se skládá z člověkem vytvořených tunelů a komor, ale i z podzemních řek a chodeb. Ty jsou pak od roku 1978 mapovány pomocí georadaru. Ani zde ale nepanuje ve vědecké obci shoda. Někteří vědci si myslí, že komory jsou větší než naše největší katedrály a že zde leží legendární "město bohů".
Rukopis Altelemsaniho, který se nachází v Britském muzeu, zase dost podrobně popisuje rozsáhlou čtvercovou podzemní chodbu mezi Velkou pyramidou a řekou Nil, a se svými představami přicházeli v historii i další učenci. Například v 10. století psal Masúdí o fascinujících "mechanických sochách s úžasnými schopnostmi", které stráží vchod do podzemí pod Velkou pyramidou.
Vchod pod sfingou nebo Velkou pyramidou
Podle jedné z teorií se vchod do podzemního komplexu nachází pod sfingou, ikonickou sochou umístěnou v blízkosti pyramid. Tato teorie vychází ze skutečnosti, že sfinga je odedávna spojována s tajemstvími a záhadami a mohla by být klíčem k odhalení podzemního světa.
Podle další teorie se vchod nachází v jedné z pyramid samotných. Někteří badatelé se domnívají, že pyramidy byly navrženy jako něco víc než jen hrobky a mohou obsahovat skryté komory a chodby, které vedou do podzemního komplexu.
Ale zatím je pátrání bezvýsledné, i když čas od času se objeví nějaká nová komora či skulina. Přesto vědci stále doufají, že se jim jednoho dne podaří vchod do tohoto starověkého podzemního světa objevit. Možnost objevit skryté artefakty a dávno ztracené poklady je pro ně snem, který stojí za to uskutečnit. Písky Gízy však zatím stále mlčí.
