Chufuova, též Cheopsova pyramida se stala symbolem staroegyptské kultury. Není jedinou podobnou stavbou v Egyptě. Badatelé předpokládají, že jich v současnosti existuje přibližně sto. Ve své době měly nejen náboženský a ideologický význam, ale také politický a hospodářský.
Samotná organizace stavby vyžadovala perfektní plán. Odhaduje se, že na těchto projektech byla zainteresována až 1/4 nebo 1/5 všech obyvatel země. Příkladem je Velká pyramida v Gíze. Ruku k dílu zde přiložilo 25 000 pracovníků.
Pyramidy v Gíze a jejich stavba
Právě ona patří mezi nejvíce studované budovy na světě. Řada odborníků napříč obory se již desetiletí snaží odhalit její tajemství. Víme, že Hemiunu nejprve potřeboval najít místo, kde se pyramida vztyčí. Zjistil, že na západním břehu Nilu je skalnaté podloží, pevnější a stabilnější než pohyblivý písek. Dělníci pak do něho vytesali mřížku, na níž se začaly ukládat bloky.
Chufuova pyramida je poskládaná z více než dvou milionu kamenů. Architekt vypočítal, že pokud má být projekt dokončen za 20 let, za každé tři minuty musí být vytěžen, přepraven a umístěn jeden balvan o šířce a výšce jednoho metru. Pracovníci opracovávali vápenec dřevěnými paličkami a měděnými dláty. Bloky pak naložili na loď.
Zjistit, jaký materiál se k budování Velké pyramidy používal a jak se dopravoval na staveniště, nebylo pro nic těžkého. Vědci ale chtěli odhalit skutečný proces stavby. Hlavním problémem totiž bylo, že Egypťané pravděpodobně neznali kolo ani jeřáby. Během let bylo navrženo mnoho teorií. Nález ve starověkém lomu Hatnub ale tuto záhadu vyřešil.
Jak postavit pyramidu
„Fragmenty rampy lemované schodišti s otvory jsou jediné svého druhu,” říká archeolog Yannis Gourdon z Institut Français d'Archéologie Orientale. „Po analýze stop po nástrojích a odkrytí dvou nápisů jsme došli k závěru, že systém pochází přinejmenším z doby Chufuovy vlády. To znamená, že v té době již staří Egypťané dobře věděli, jak tahat obrovské kamenné bloky do strmých svahů a architekt tak mohl navrhnout nejvyšší stavbu, jaká kdy zatím spatřila světlo světa.”
Celý systém fungoval na principu kladky. K saním, na nichž byl umístěn opracovaný balvan, se přivázala silná lana. Ta dělníci omotávali kolem sloupů. „Tímto způsobem dokázali muži vytáhnout materiál po svazích se sklonem větším než 20 %,” dodává vědec. Předchozí výpočty naznačovaly, že rampový systém nemohl být strmější než 10 %, a tím pádem musel být dlouhý několik kilometrů. Díky sloupům zasazených v otvorech ale byli dělníci schopni přitáhnout bloky efektivněji.
Zdroj:
