„Voda je dnes rekordně vysoko. V první komoře nebude žádný prostor k nadechnutí,” varoval ho kolega a vedoucí expedice Pearce Paul Creasman. Poté vzal do ruky ocelovou konstrukci ve tvaru obdélníku. Byla široká tak akorát, aby se jí štíhlí muži protáhli. „Tímto zabezpečíme vchod. Pro jistotu. Kdyby se kameny zhroutily, jsme v pasti,” vysvětlil.
Podvodní archeologové
Romey nenápadně polkl a snažil se nepříjemnou představu o pomalé smrti v 2300 let staré hrobce faraona jménem Nastasen vytěsnit. Vstoupil do vody a naposledy se podíval směrem ke schodišti. Proti vycházejícímu slunci stál inspektor Súdánské Národní korporace pro starožitnosti a muzea Fakhri Hassan Abdallah a ukazoval palec nahoru. Archeolog mu zamával. Je čas na dobrodružství.
Súdánské pyramidy
Nastasenova hrobka se nachází na starověkém místě Nuri, rozprostírající se na více než 170 akrech písku, poblíž východního břehu řeky Nilu v severním Súdánu. Je jednou z dvaceti pyramid, které byly vybudovány mezi lety 650 př. n. l. a 300 př. n. l. Patřily kušitským králům, tzv. černých faraonům, již nejdříve vládli jako vazalové na jižních okrajích egyptské říše bohatých na zlato. Po zániku Nového impéria však převzali veškerou moc.
Pyramidy Nuri
Mezi lety 760 př. n. l. a 350 př. n. l. byli kušitští panovníci tak úspěšní, že kontrolovali oblast od Núbie až po Středozemní moře. Jedním z nich byl Nastasen, jenž vládl od roku 335 př. n. l. do roku 310 př. n. l. V době, kdy seděl na trůnu, úspěšně odrazil invazi válečníků z Horního Egypta a podle legend ukořistil nebývalé bohatství.
Místo jeho posledního odpočinku tak bylo v hledáčku archeologů již v době prvního průzkumu hřbitova Nuri na počátku 20. století, který vedl egyptolog z Harvardu George Reisner. Problémem však bylo, že většina hrobek byla zaplavena podzemní vodou prosakující z nedalekého Nilu. Provést tradiční vykopávky proto nebylo možné.
Podvodní průzkum
Pyramidy v súdánské poušti tak na podrobnější průzkum musely počkat až do roku 2018, kdy se o ně začal zajímat egyptolog, podvodní archeolog a docent v dendrochronologické laboratoři na Arizonské univerzitě v jedné osobě Pearce Paul Creasman. Z Reisnerových sto let starých terénních poznámek zjistil, že jeho tým vyhloubil do skály schodiště, mířící přímo pod Nastasenovu hrobku. V jedné z komor byly navíc objeveny malé magické figurky, jež měly za úkol pečovat o potřeby zesnulých v posmrtném životě. Nyní byl však přístup zavát pískem a stavba zaplavena.
Vědec se však nevzdal. Nejenže schody obnovil, ale také se rozhodl potopit přímo do podzemí. K ruce si vzal zkušeného kolegu Kristina Romeya. „Byl to vzrušující ponor,” vzpomíná. „Voda v první komoře sahala až ke stropu. V oblaku ultrajemného sedimentu, který jsme rozvířili, navíc nebylo nic vidět. Museli jsem plavat v kruzích, dokud jsme neobjevili vchod do druhé a třetí místnosti.”
Zde je čekalo překvapení v podobě kamenného sarkofágu. Jeho obsah je však stále tajemstvím. Vědci ho zatím nedokázali bezpečně vyzvednout. S největší pravděpodobností ale obsahuje pozůstatky kušitského krále, včetně pohřební výbavy. Archeologové totiž předpokládají, že Nastasenova hrobka nebyla kvůli stoupající hladině podzemní vody vykradena.
Kousky zlata
Potvrzují to kousky papírově tenké fólie z čistého zlata, které objevili během prosévání sedimentu. Ty kdysi pokrývaly sošky, dávno rozpuštěné ve vodě. „V případě, že se nám podaří odčerpat vodu, můžeme najít legendární poklad. Bude to ale obrovská logistická výzva, jsem ale optimista,” říká Creasman.
Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.bbc.com, www.en.wikipedia.org
