Jak Egypťané přepravovali obří kvádry na pyramidy: Zcela jednoduše, tvrdí vědci

Velká pyramida v Gíze

Velká pyramida v Gíze

Foto: Profimedia.CZ

Dodnes není jasné, k čemu egyptský panovník Cheops potřeboval tak obrovskou a nákladnou hrobku. Jeho pyramida pokrývá plochu deseti fotbalových hřišť a na její výstavbu bylo použito 2,3 milionů kamenných bloků o hmotnosti 2 až 15 tun. Egyptologové už nicméně mají aspoň představu, jak se tyto obří a těžké kvádry přepravovaly.

V samotné Velké pyramidě se nikdy nepodařilo nalézt záznamy, které by vysvětlily technologii její stavby. Teprve v roce 2013 učinil francouzský archeolog Pierre Tallet významný objev v momentě, kdy to nejméně čekal. Ve skalních jeskyních na pobřeží Rudého moře ve Wádí al-Jarf hledal pozůstatky starověkých lodí, když narazil na svitky papyru, z nichž se vyklubal deník jednoho ze stavebních inspektorů, kteří před 4500 lety na konstrukci velkolepé pyramidy dohlíželi.

Po řece na lodi, po písku na saních

Tento inspektor jménem Merer zodpovídal za přepravu vápence z dolů u města Tura do Gízy a měl pod sebou 200 dělníků. Jeho přímým nadřízeným byl bratr samotného faraona Cheopse. Obří kvádry se přepravovaly na lodích vystavěných z velkých dřevěných trámů, spojených silnými provazy. Nová loď se nejprve potopila, aby provazy nasákly vodou a spojily se k sobě, čímž se konstrukce utěsnila. Jedno plavidlo bylo schopné pojmout až 30 kamenných kvádrů, přičemž každý z nich vážil okolo 2,5 tun.

Technologie tedy byla jednoduchá, ale svůj účel splnila tak dokonale, že ji nemůžeme považovat za "primitivní" v pejorativním slova smyslu. Zbývalo vyřešit otázku, jak dostat těžké kvádry od řeky ke staveništi. Nil byl v té době vdálen od plošiny v Gíze zhruba dva kilometry.

Egyptské pyramidy jsou častým terčem vykradačů hrobů

Jak vypadaly pasti v egyptských pyramidách: Vykradače čekala strašlivá smrt

Nabízí se vysvětlení, že si staří Egypťané ulehčili práci vykopáním umělého kanálu, který vedl až do Gízy. "Dává to smysl, bylo by to jistě snazší než tahat kvádry takovou dálku pouští," uznává Pierre Tallet. "Nejsem si ale jistý, zda by taková přeprava byla možná po celý rok. Muselo by se čekat na období záplav, až voda dosáhne až k přístavu v Gíze, takže by se pracovalo v podstatě jen šest měsíců v roce."

Americký archeolog Mark Lehner nicméně existence kanálu potvrdil. Hloubková sonda u Velké pyramidy objevila hluboko pod pískem bahno - neklamný důkaz, že v těchto místech kdysi proudila voda.

Kanál tedy zkrátil cestu kvádrů po poušti o dobrý kilometr a půl. Zbývající úsek odtáhly sáně zhotovené z akáciového dřeva, které byly taženy po dřevěných kolejích. Pohyb usnadňovaly kulaté trámy položené mezi kolejnicemi, jež se navíc polévaly vodou, aby po nich těžký náklad lépe klouzal.

Zdroj: Youtube

Řešení jednoduché, ale funkční

Jak pyramida rostla, zvyšovala se také příjezdová rampa, po které se kamenné kvádry dopravovaly na své finální místo. Sklon rampy musel být velmi mírný, aby bylo v lidských silách kameny utáhnout. Odhaduje se, že v konečné fázi stavby mohla být tato rampa dlouhá až 3 kilometry.

Stavba Cheopsovy pyramidy tedy byla náročná a zdlouhavá, ale nikoli nemožná. Egypťané to mohli zvládnout bez pomoci mimozemšťanů i bez znalosti vozového kola. Stavební inspektor Merer nám o tom zanechal cenné informace a nejspíš vůbec netušil, jak bude jednoho dne slavný.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, www.historyofinformation.com, www.starovekyegypt.net

Akční letáky