Mladší bratr Karla IV. nikdy nic neříkal jen tak do větru”. Jeho žena sice měla pravdu, že jeho nejoblíbenější činností je relaxace u dobré sklenky vína, nikdo o tom ale nemusel vědět. Markétu znal dobře a byl si jistý, že mu jeho čím dál tím častější poklesky snadno neodpustí. Netušil ale, že ho po lovu nepustí domů a on bude muset i s družinou přespat v zájezdním hostinci. Přitáhl si kabát pevněji k tělu a pobídl koně ostruhami.

Markéta mezitím usedla ke krbu a pozorovala plápolající oheň. Jak byla hloupá. Myslela si, že ji jako jediné dědičce korutanského vévody Jindřicha a jeho druhé manželky Adléty spadne svět k nohám. Vdávala se ve svých jedenácti letech. A i přesto, že byl sňatek s osmiletým Janem Jindřichem domluvený, snažila se k němu najít cestu. Marně. 

Pyskatá vévodkyně Markéta

Vůbec si nebyli podobní. Ona milovala umění a vědu. Studovala jazyky, vášnivě se zajímala o politiku, ekonomiku, poměry v jiných zemích a ráda poslouchala příběhy z dávné historie. On se jejím koníčkům posmíval. O knihu nezavadil ani pohledem. „Je však pravda, že nejen o knihu,” povzdychla. Na to, že tráví noci sama, si nikdy nezvykla.

Jan Jindřich Lucemburský se přetočil na druhý bok a spokojeně se usmál. Vnadná hostinská nakonec jeho chmury pomohla zahnat. Teď byl nový den a on potřeboval plán. Někdo zaklepal na dveře. „Přijeli poslové,” oznámil jeho sluha. „Žádný hrad v Tyrolsku vám brány neotevře.” 

Mladý vévoda stiskl rty. „Řekla si o to sama,” pomyslel si a obrátil se na muže. „Připrav koně a probuď chlapy. Pojedeme za patriarchou z Akvileje Bertrandem de Saint-Genièsem. Snad mi poskytne střechu nad hlavou. Navíc mám plán, jak Markétě ukázat, že udělala chybu, když mě vyhnala.” Lucemburk se oblékl a zamířil ke dveřím. „Jednou se mi svěřila, že by chtěla, aby o ní věděla celá Evropa. Myslím, že tuším, jak to zařídit.”

Pomsta a druhé manželství

O tři měsíce později se slavila svatba. Markéta byla šťastná. Po jejím boku stál syn císaře Svaté říše římské, dvaceti sedmiletý braniborský markrabě Ludvík. Problémy ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Její nový svazek nebyl uznán církví. „Milé dítě,” psal papež Klement VI. z Vatikánu. „Zachovala jsi se zbrkle. Tvé první manželství nemohu anulovat. Důvod, že je Jan Jindřich impotentní, nemá své opodstatnění. Sám jsem s ním mluvil. Vrať se na svůj hrad a otevři mu brány,” šlechtična se zasmála. „To určitě.” Už chtěla hodit dopis do ohně, když si všimla posledního odstavce. „Pokud nesplníš mé přání, počítej s tím, že ty i tvůj nový partner budete exkomunikováni z církve.”

Markéta doporučení svatého otce ignorovala. Během několika měsíců ale pocítila důsledky svého rozhodnutí. Po celé Evropě se rozšířilo, že neplodnou je ona. Fakt, že byli s Ludvíkem příbuzní třetího stupně znechucovalo kněží, kteří ji dávali za příklad hanebnosti. Začaly se o ní šířit klepy, že je tak ošklivá, že nesehnala jiného manžela. Jan Jindřich Lucemburský celou situaci sledoval zpovzdálí. Pomsta se mu díky církvi podařila na výbornou.

Dočtěte si článek zdarma,
stačí se přihlásit nebo registrovat.
nebo se přihlaste
Zapomněli jste heslo?
Ještě nemáte účet? Registrujte se