Hovoříme o artefaktech Quimbaya, což jsou především keramické a zlaté předměty, které se dochovaly ze stejnojmenné civilizace Quimbaya. Quimbaya byla jednou z předkolumbovských kultur. Obývala údolí řeky Cauca a jižní oblast Antioquia a je možné, že artefakty pocházejí z období 500 př. n. l. - 600 n. l. Artefakty je přitom možné rozdělit do několika kategorií, a to nejen podle účelu, ale i motivů.
Poporos, nejcharakterističtější část pokladu Quimbaya.
Nejvýznamnější sbírkou artefaktů z kmene Quimbaya je Poklad Quimbaya. Ten je tvořen 433 artefakty původně objevenými v roce 1890 v Quindiu v Kolumbii. Právě tento poklad je i jakousi sbírkou, která dává průřez o všem, co tato kultura dělala. Jsou zde obřadní nádoby (poporos), figurky, koruny, přívěsky, korálky a jehlice na náhrdelník, zvonky, hudební nástroje, ozdoby nosu a uší a další. Z archeologických vykopávek byla získána řada dalších důležitých kulturních předmětů, včetně misek, džbánů, lahví a dalších nádob, hudebních nástrojů a zvonů, a také přileb a dalších válečných předmětů. Další větší ozdoby se používaly v domácnosti a na dekorativní hrobové a pohřební prvky.
Podívejme se na ty nejdůležitější, a hlavně na letadla!
O tom hovoří i tento dokument:
Teorie o létajících strojích
K pokladu Quimbaya se váže i konspirační teorie o letadlech. Teorie o letadlech vznikla díky zlatým soškám místních zvířat. Několik z quimbayských artefaktů, stylizované zvířecí postavy, byly později chybně identifikovány a označeny jako starověká vyobrazení letadel. Tyto figurky zobrazují ryby, žáby a plazi, ale na jejich zobrazení někteří viděli jasné "trysky". Odtud se vzala i teorie o tom, že artefakty mají kořeny v zobrazeních starověkých letadel.
Odtud pak vznikl právě název artefakty Quimbaya nebo dokonce Tolimské tryskáče. Druhý, ještě bizarnější název těchto předmětů, pochází z televizního pořadu Ancient Aliens z roku 2009.
Podívejte se na video zde:
Atrefakty mnoha kategorií
Poporos patří k nejvzácnějším artefaktům. Tyto velmi elegantní a mistrně vyrobené nádoby byly často odlity ze zlata a zdobeny lidskými postavami. Byly využívány hlavně k uchovávání práškového vápna, které se vyrábí z pálených mušlí. Nejvýznamnější z poporos je Poporo Quimbaya vystavený v Muzeu zlata v Bogotě v Kolumbii. Nádoba sloužila jako obřadní zařízení ke konzumaci vápna při žvýkání listů koky během náboženských obřadů.
Zlatá hlava z kolumbijského pokladu Quimbaya.
Dalšími velmi frekventovanými díly jsou antropomorfní nebo často mužské předměty s lidskými postavami. Mezi nimi převládají sedící postavy vysoké 10-50 cm. Postavy jsou buď ze zlata nebo z hliněné deskové keramiky a sloužily rovněž jako urny. Hojné pak byly i motivy zvířat a rostlin – figurky zobrazující ptáky, hmyz, ryby a netopýry o délce přibližně 5 až 7,5 cm. Hrobová kultura byla pro kulturu Quimbaya nesmírně důležitá. Kromě figurek a nádob se jako pohřební obětiny používala i řada dalších ozdob, pohřební masky a sarkofágy.
Padělky
Komplexní archeologický záznam unikátních kulturních prvků kultury Quimbaya byl potenciálně ohrožen vysokou pravděpodobností, že mnohé artefakty jsou dobře provedenými kopiemi. Nové napodobeniny pak byly pod záminkou vědecké autenticity přerozděleny do muzeí a soukromých sbírek. Tyto pseudoartefakty byly vyráběny jako chiméry přeskládaných nebo přetvořených fragmentů do dalších složitých a esteticky provokujících vzorů. Jejich tvůrci doufali, že se budou dobře prodávat, proto jich bylo vyrobeno mnoho.
Částečně padělané artefakty jsou velkým problémem, protože silné restaurování ztěžuje identifikaci padělků. Mnoho pravých artefaktů je pak nalezeno ve špatném stavu zachování nebo mají chybějící prvky, což ukazuje na nízkou vnitřní tržní hodnotu.
Spolu s padělky se pak objevila i slavná konspirační teorie o letadlech.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Quimbaya_artifacts, www.quimbayagold.com, finance.yahoo.com
