Rabín a stůl aneb příběh začíná

Americký rabín z New Havenu ve státě Connecticut jménem Noah Muroff má ženu Ester a čtyři děti. Učí judaistiku na soukromé ješivě, což je židovská vyšší škola. Do své domácí pracovny potřebuje „nový“ psací stůl. Vyhlédne si na internetovém bazaru jeden jako nový, který se mu líbí. Stojí pouhých 150 dolarů. Jednoho zářijového večera, pár dnů před svátkem Roš ha-šana, což je oslava Nového roku (15.-17. září), jede dodávkou svého kamaráda, který mu pomáhá, vyzvednout si ho k paní Patty, která ho nabízela. Bydlí jen kousek od New Havenu.

Noah s kamarádem naloží stůl, dovezou ho domů. Nelze ho však protáhnout dveřmi pracovny. „Stůl se tam nevešel... byl jen o zlomek centimetru širší,“ vysvětloval později rabín Noah. Nezbylo tedy než ho rozmontovat…

Objevená igelitka

Noah a Ester odmontovali desku, poté zásuvky na dokumenty a přišlo nečekané překvapení. Objevili nákupní tašku. „Když jsem tu tašku uviděl, zdálo se mi, že vidím líc dolarové bankovky,“ řekl Noah, „… pomyslel jsem si, že tam můžou být nějaké peníze.“ Noah a Ester donesli tašku do kuchyně. Na stole ji otevřeli a skutečně tam peníze našli. Když je ale spočítali, zůstali v šoku. Bylo to 98 000 dolarů!  

„Dívali jsme se s Ester na sebe a smáli se,“ vyprávěl později rabín Noah. „… takové věci se dějí jen ve filmech.“ Noah a Ester si svou „stolní výhru“ užívali jen chvilku. Neměli o čem přemýšlet. Jak rabín řekl, oba věděli, že to nejsou jejich peníze. „Věděl jsem, že to jsou peníze majitelky,“ řekl, „… řekla mi, že stůl koupila ve Staples a sama si ho sestavila. Pokud Bůh chce, abychom měli 98 000 dolarů, postará se o to, aby nám je dal nějakým jiným způsobem.“

A tak ještě téhož večera, tedy spíše v noci – o půl dvanácté, Noah paní Patty zavolal. Řekl jí, že za šuplíky našli zapadlou tašku s penězi. Ta úplně oněměla. Zmohla se jen na „Panebože! Panebože!“

Na videu vypráví rabín svůj příběh s penězi:

Zdroj: Youtube

Dědictví a poctivost

Hned druhý den je Noah paní Patty dovezl. Vzal s sebou své čtyři děti, aby se učili poctivosti a čestnosti a věděli, co je správné. Patty s díky tiše řekla: „Mohli jste si ty peníze nechat. Nikdo by se to nedozvěděl…“  Později Noah pro tisk uvedl: „Byla to velmi milá dáma. Zdálo se mi jasné, že peníze nějak zapadly za šuplíky.“

Také řekl, že když se s ní poprvé setkal, bylo vidět, že ji něco trápí. A ona mu pak vyprávěla, že jí před pár měsíci zemřeli rodiče, že to bylo její dědictví. Neměla pomyšlení se penězi zabývat a uložit je do banky. Tak je strčila do zadní zásuvky stolu. A pak už je nemohla najít. Pomyslela si, že v tom rozpoložení je asi dala někam jinam, že je určitě najde.

Odměna

Paní Patty, která si nepřeje, aby se její jméno objevilo v tisku, Noahovi a Ester nabídla odměnu. Oni se však shodli, že bude nejlepší, když si za svůj dobrý skutek nic nevezmou. Nálezné odmítli, odměnu vlastně ani nečekali. Přijali jen těch 150 dolarů, které Noah za stůl zaplatil.

„Já i moje žena jsme byli vychovaní jako ortodoxní židé a od mládí nás učili dělat to, co je správné, myslet i na pocity druhých. Jde o to starat se o své bližní a nejen o sebe.“

Později od paní Patty obdrželi dárek s ručně psaným vzkazem: „Myslím, že na světě není mnoho lidí, kteří by udělali to, co vy, když jste mi zavolali. Ráda bych věřila, že v tomto bláznivém světě, ve kterém žijeme, stále ještě existují dobří lidé. Vy mezi ně určitě patříte. Nemohu vám dostatečně poděkovat za vaši upřímnost a poctivost.“

Kromě lístku dostali i 3 500 dolarů. Ač rabín Noah ani jeho žena odměnu nechtěli, gesta paní Patty si vážili. Peníze přijali a jako počáteční vklad je vložili do fondu na studium svých dětí.

Zdroje: abcnews.go.com, edition.cnn.com, www.latimes.com