Zdroj: Martin Smitch / Wikimedia commons, CC 4.0
Řád sv. Lazara: Nejděsivější vojsko středověku. Armáda znetvořených a umírajících rytířů neměla slitování
Řád svatého Lazara Jeruzalémského měl mnoho dalších jmen, z nichž nejděsivější je "armáda živých mrtvých". Členové řádu byli úzce spojeni s malomocenstvím, nevyléčitelnou a vysoce nakažlivou nemocí. Nejdříve se starali o malomocné, i s nasazením vlastního života. Pak vytvořili smrtící armádu.
Řád svatého Lazara byl vojenský a řeholní řád, který byl založený ve středověku ve 12. století v Jeruzalémě. Své jméno získal podle biblické postavy Lazara. Po založení řádu byla jeho existence v roce 1142 uznaná jeruzalémským králem Falkem a v roce 1255 byl papežskou bulou řád stanoven jako špitální a vojenský rytířský řád pod vládou svatého Augustina. Řád měl dvě větve, francouzskou a italskou. Zprvu se jeho členové věnovali péči o lidi trpící malomocenstvím, ale postupem času řád nabýval na síle a stal se známým také pro své vojenské schopnosti.
Na video o lazaritech se podívejte zde:
Z lazaretů na bitevní pole
Malomocenství neboli lepra byla v té době běžnou nemocí. Byla vysoce nakažlivá, proto malomocní byli doslova postrachem. Když šel nakažený člověk po ulici, musel na sebe upozornit chrastítkem nebo zvonkem. Pro nakažené vznikaly nejen leprosária, ale i celé čtvrti nebo dokonce města, kolonie malomocných. A právě členové řádu sv. Lazara, jinak zvaní též lazarité nebo lazaristé, se věnovali poskytování lékařské péče a duchovního vedení takto nemocným lidem.
Pracovali v leprosáriích, což byly izolované komunity, kde mohli lidé trpící leprou žít a dostávat lékařskou péči. Lazarité do komunit chodili pečovat o nemocné a umírající, čímž se vystavovali nákaze. A skutečně se mnozí členové řádu sami nakazili leprou, což ještě více upevnilo jejich pověst "armády živých mrtvých".
Předpokládá se, že slovo „lazarette“, které je v některých jazycích synonymem slova „leprosarum“, je rovněž odvozeno od špitálního řádu svatého Lazara, přičemž tyto stavby v 15. století sloužily jako karanténní stanice.
Lazarité v boji
Postupem času řád nabýval na síle a vlivu, zakládal nemocnice a leprosária po celé Evropě, kde pokračoval v péči o lidi trpící leprou. Lazarité se také zapojili do vojenských tažení, protože řád byl často povoláván k obraně křesťanských území před muslimskými nájezdníky. Armáda malomocných již neměla co ztratit, proto se nezastavili před ničím. Živoucí mrtvoly neznaly soucit.
Často i malomocenstvím nakažení rytíři odešli do Lazarova řádu, v němž se tak vytvořila vojenská vrstva. Malomocní byli vlastně již mrtví, tedy není divu, že pro profesionálního válečníka byla lepší smrt v boji než pomalé hnití a smrt v mukách.
Řád sv. Lazara se účastnil mnoha vojenských tažení, zejména v křížových výpravách, kde byli právě lazarité známi svou statečností a vojenskými dovednostmi. Bojovali také v reconquistě, což bylo dlouhé období, kdy se křesťanská království ve Španělsku snažila vyhnat muslimy, kteří si oblast podmanili.
Jednou z nejznámějších bitev, kterou lazarité poznamenali a vlastně i zvrátili, byla bitva u La Forbie v roce 1244. Zde bojovali lazarité po boku templářů a špitálních rytířů proti muslimským vojskům. I přes početní převahu protivníka se křesťanským vojskům podařilo dosáhnout vítězství, a to i díky dovednostem a statečnosti lazaritů. Traduje se, že rytíři řádu svatého Lazara vyráželi do boje s otevřenými hledími.
Zrušení a odkaz řádu
Řád sv. Lazara, známý také jako malomocní bratři Jeruzaléma, existoval až do 18. století, kdy byl papežem Klementem XII. zrušen. Odkaz řádu však žije dodnes (Řád svatého Mauricia a Lazara) a ve dvacátém století řád obnovil svou činnost. Lazarité byli průkopníky v péči a léčbě malomocenství a jejich obětavá péče o nemocné a umírající byla inspirací pro mnohé. Řád svatého Lazara hrál také důležitou roli při obraně křesťanských území ve středověku a jejich vojenská tažení pomáhala utvářet běh dějin.
Zdroj: Profimedia
Dnes pobočky řádu existují ve třiceti zemích světa, kde mají bratři a sestry svatého Lazara za úkol pomáhat chudým, starým a drogově závislým lidem. Symbolem řádu zůstává zelený maltézský kříž.
pictolic.com, en.wikipedia.org/wiki/Order_of_Saint_Lazarus, https://orderofsaintlazarususa.org, www.history.co.uk
