Radiové dívky: Každý tah štětcem byl pro americké dělnice krokem k smrti

16. únor 2020 četba na 2 minuty
Radiové dívky

Radiové dívky

Foto: winto

Radiové dívky není pojmenování žen, jež vynikají v obsluze rádia či radiopřijímačů. Jednalo se o nic netušící dělnice několika amerických továren, které pracovaly s vysoce radioaktivní látkou. Každý tah štětcem byl hřebíkem do rakve, v níž mnoho z nich nakonec skončilo.

Americká armáda potřebovala v noci vidět, kolik je hodin, k tomu ovšem byla potřeba buď speciální technologie, nebo speciální svítící barva. V 10. a 20. letech minulého století se tři americké společnosti rozhodly pro výrobu světélkujících ciferníků, ke kýženému efektu používaly radioaktivní barvivo. Aby vrcholoví zaměstnanci a manažeři nepřišli do dlouhodobého styku s touto nebezpečnou látkou, najaly se ženy. A ne málo. V továrnách jich dělalo na 4 tisíce.

Radiové dívky měly za úkol obarvit ručičky a ciferníky radiem. Při práci neměly k dispozici žádné ochranné pomůcky, přestože vědci a manažeři továrny používali při manipulaci s radiem rukavice, roušky a chodili v ochranných oblecích. A tak se stalo, že kromě hodinek zářily i samy dívky.

Olizujte štětce, je to lepší

Pilné pracovnice používaly jako nanášedlo štětec z velbloudích štětin, který se po pár tazích logicky ztupil, proto zaměstnavatelé ženám radili, aby štětce olízly, čímž znovu vytvořily špičku a pokračovaly v obarvování. Ani jedna netušila, že je každým olíznutím blíže k smrti.

První náznaky katastrofy zaznamenala v roce 1922 Molly Maggiová - samovolně jí začaly padat vlasy a zuby. Navštívila zubaře, jenž se při vyšetření zhrozil – do rukou se mu vysypaly zbývající zuby vyděšené Maggiové. Nakonec zemřela na otravu radiem.

Její osud následovalo kolem třiceti dalších žen. Společnosti na začátku radiové krize odmítaly vinu a osočovaly nemocné a zemřelé, že se nakazily syfilisem. To mimo jiné stálo v lékařské zprávě o úmrtí Maggiové.

Velká výhra radiových dívek

Přeživší ženy vzaly roku 1926 případ k soudu. Dvě z nich byly během procesů upoutány trvale na lůžku, což byl ovšem ten nejsilnější důkaz, že společnosti fatálně pochybily. Z firem vytáhly 10 tisíc dolarů odškodného a roční rentu ve výši 6 tisíc dolarů. Trvalých následků se však nikdy nezbavily.

V 70. letech bylo tělo první zemřelé ženy na žádost rodiny exhumováno. I po tak dlouhé době ostatky vyzařovaly silnou radiaci. Na motivy radiových dívek vznikla divadelní hra a v roce 2017 stejnojmenný film.

Akční letáky