Vědci zachytili záhadný rádiový signál z vesmíru. Opakuje se každých 16 dní

Vesmírná sonda

Vesmírná sonda

Foto: Profimedia

Se záhadnými rádiovými signály (FRB) z vesmíru, jež se periodicky opakují, se vědci setkávají pravidelně. Jedná se o milisekundové záblesky rádiových vln, které se dlouhou dobu nedařilo zaznamenat. To se však změnilo, když vědci zjistili vzorec série záblesků, jež se na Zemi dostávaly ze zdroje vzdáleného od Země půl miliardy světelných let. Je to poprvé, co se povedlo tyto zábesky změřit. 

Vesmír cvrliká a nikdo neví proč. Promlouvá k nám, ale nikdo neví, co je příčinou. Pochopení rychlých rádiových záblesků, které přicházejí ze všech koutů vesmíru, může astronomům pomoci dozvědět se více o samotném vesmíru. Čím více záblesků se jim podaří vystopovat, tím lépe budou moci signály využít k mapování rozložení hmoty ve vesmíru.

Pinterest

47 dní pravidelných signálů v roce 2019

Ke jedné takové události došlo mezi 16. zářím 2018 a 30. říjnem 2019, tedy v průběhu 47 dní. A právě tehdy se vědcům konečně podařilo detekovat vzorec v záblescích, které se objevovaly přibližně každých 16 dní. Jak uvedla tehdy CNN, vědci zjistili vzorec, podle něhož se v průběhu čtyř dnů signál uvolňoval ve frekvenci jedné nebo dvou erupcí každou hodinu, a pak se na dalších 12 dní odmlčel.

Analýza je významná tím, že se jedná o největší soubor FRB, který byl kdy zaznamenán z jednoho zdroje. V jednom okamžiku během pozorování došlo v průběhu jedné hodiny od zdroje ke 122 rádiovým zábleskům.

Na video o tomto fenoménu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube
 

Galaxie stará téměř 8 miliard let k nám „promlouvala“

Jak vědci potvrdili, rychlý rádiový záblesk přicházel k Zemi z galaxie vzdálené 7,9 miliardy světelných let. Jednalo se nejprve o rychlý rádiový záblesk, FRB 121102, který souvisel s malou trpasličí galaxií obsahující hvězdy a kovy. Poté byl vystopován FRB 180916, který přicházel z jednoho ze spirálních ramen galaxie podobné Mléčné dráze. Jak vědci později potvrdili, nacházel se v oblasti tohoto ramene, kde se tvoří hvězdy.

To, že se vědcům nakonec podařilo odhalit vzorec vysílání signálů, je velmi významné. Co by však mohlo způsobit, že se tyto záblesky vyzařují právě takovým způsobem? A má právě číslo 16,35denní periodicity v opakujícím se zdroji FRB nějaký hlubší význam?

Jsou mimozemšťané mírumilovní? Hawking o tom pochyboval.

Jak vypadají mimozemšťané: Nepodobají se lidem, z našeho pohledu nejsou živí

Proč právě 16,35 dne?

Jednotlivé rádiové záblesky se vysílají vždy jen jednou a neopakují se. Vědci také zjistili, že opakující se rychlé rádiové záblesky však vysílají krátké, energetické rádiové vlny vícekrát, a to obvykle sporadicky nebo ve shluku. A právě takový záhadný opakující se rychlý rádiový záblesk byl vystopován v blízké galaxii. Vědci se domnívají, že budoucí pozorování by mohla pomoci určit, zda i další opakující se rychlé rádiové záblesky mají nějaký vzorec. Tak zjistíme, zda je tento druh periodicity výjimkou, nebo rutinním chováním.

Pinterest

V roce 2019 se však nejednalo o jediný případ zdokumentovaných záblesků. Existuje ještě známý opakující se rychlý rádiový záblesk FRB 180916.J0158+65, který byl pozorován v červnu roku 2019. Tehdy kolaborace CHIME/FRB detekovala zdroje osmi nových opakujících se rychlých rádiových záblesků, včetně tohoto signálu. Přicházel z masivní spirální galaxie vzdálené asi 500 milionů světelných let.

Tehdy však byla periodicita odlišná, proto je stále potřeba zjistit, zdali mají tyto rytmy nějaký význam a hlavně to, co záblesky způsobuje. Zatím vědci zjistili, že jednotlivé a opakující se rychlé rádiové záblesky vedou k velmi odlišným zdrojům, což záhadu ještě prohlubuje.

O záhadných záblescích pojednává toto video:

Zdroj: Youtube

Příčina neznámá

Vědci ve své práci zvažují možné příčiny, proč k nám vesmír promlouvá. Jako jednu z příčin připouštějí oběžný pohyb hvězdy nebo objekt, který působí jako společník v okrajové části galaxie. Příčina by rovněž mohla pocházet z binárního systému neutronové hvězdy a hvězdy raného typu OB.

Přestože jsou astronomové schopni tyto signály zachytit, je velmi obtížné je kvůli jejich krátkému trvání studovat. Většinou se totiž jedná právě o jednotlivé záblesky, trvající jen milisekundu. Z tohoto důvodu i teleskopy se na ně jen zřídkakdy dokáží zaměřit včas. Dosud tedy nevíme, odkud přicházejí, ani kam by mohla dopadnout další. Celá tato nejistota kolem rychlých rádiových záblesků jen zvyšuje jejich záhadnost. 

Zdroje:

edition.cnn.comwww.salon.com,en.wikipedia.org/wiki/FRB_180916.J0158