Je považovaná za jednu z nejzáhadnějších egyptských projektů. To je Radžedefova pyramida nacházející se v Abu Rawash v Egyptě, asi 8 kilometrů od Velké pyramidy v Gíze. I přesto, že byla postavená na příkaz syna panovníka Chufua, jenž nechal vybudovat svůj nezapomenutelný monument, architektonicky se od svých předchůdkyň liší.
Místo toho, aby byla vztyčená na rovném prostranství, byla postavená nad přírodním pahorkem. Navíc, celý projekt by se dal přirovnat ke stavbě domu. Nejdřív byla vykopaná jáma o rozměrech 21 m x 9 m x 20 m. Do ní se ukládaly vytesané kameny, jež vytvořily jednotlivé komory. Nakonec byl jejich vrchol se zakrytý špičatou „střechou”. Tato metoda tak umožnila vybudovat vnitřek stavby bez složitého tunelování a vyhnout se konstrukčním komplikacím.
Radžedefova pyramida
Proč král Radžedef, který vládl přibližně mezi lety 2575 a 2585 př. n. l., zvolil místo svého posledního odpočinku na přírodním kopci, je stále předmětem debat. Odborníci předpokládají, že se snažil vrátit k prastarým egyptským mýtům o mohylách, jež symbolizovaly počáteční pahorek, z něhož při stvoření světa Slunce vystoupilo na nebesa.
Záhadou také je, proč je jeho pyramida tak daleko od ostatních. Odpověď by mohly nabídnou staré legendy, jež tvrdí, že Radžedef zavraždil svého staršího bratra Kawaba s cílem získat moc pro sebe. Na spory své dynastie chtěl upozornit právě odchodem z Gízy, kde jsou pohřbeni jeho předci. Stal se tak neoblíbenou postavou.
Archeologové si proto myslí, že pyramidu nechali zbořit jeho příbuzní, aby se pomstili. Dalším scénářem, jež by vysvětloval zkázu stavby, je, že objekt byl rozebraný Římany po dobytí Egypta císařem Augustem, s cílem získat materiál na další projekty.
Zkáza elektrárny?
Badatel Brien Foerster si však myslí, že pyramida na archeologickém nalezišti Abu Rawash byla součástí rozsáhlé sítě elektráren. Se svou výškou 220 metrů, která však konvenčními vědci potvrzená nebyla, měla být nejvyšší v Egyptě. Vrchol objektu měla zničit obrovská exploze z důvodu destabilizace celého energetického systému již před 12 000 lety, během poslední doby ledové.
Hypotéza o tom, že pyramidy byly schopné produkovat bezdrátovou energii se objevila v 90. letech minulého století. Podporuje ji fakt, že stavby byly pokryté bílým opukovým vápencem, jenž se pyšní vysokými izolačními vlastnostmi. Žulové komory a průchody měly být skvělými vodiči. Přítomnost křemene měla navíc zajistit stimul elektronů, jež do stavby proudily z vesmíru.
V případě, že by se v Radžedefově pyramidě našly důkazy o masivním požáru, teorie o jehlanech jako prastarých elektrárnách by tím mohla být potvrzená.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.scholarworks.bridgeport.edu, www.web.archive.org
