Od dob Stalina, který ženy ve veřejné sféře nesnesl, se manželky vysokých politiků schovávaly doma a nikdo o nich mnoho nevěděl. Byly tu od toho, aby mužům vytvářely zázemí a vařily jim boršč. Raisa Gorbačovová se však s takovou rolí nesmířila.

Svého manžela doprovázela na zahraniční cesty, kde oslňovala jak kultivovaným projevem, tak smyslem pro módu. Její styl oblékání obdivovala i předsedkyně britské vlády Margaret Thatcherová.

Gorbačov se v Sovětském svaze nikdy neodvážil přiznat, že Raisu vnímá jako svou poradkyni. Rusové by se mu vysmáli a nazvali by ho slabochem, který se nechá vláčet ženou. Na západě se ale vědělo, že Gorbačov spoléhá na manželčiny pozorovací schopnosti a důvěřuje jejímu mínění.

"Navštěvovala rodiny chudých dělníků a rolníků," napsal o své ženě vůdce SSSR ve svých pamětech. "Vydávala se do nových i starých čtvrtí, zajímala se o zdravotnické instituce, domácí služby, obecní a zemědělské trhy. Vedla ji k tomu čistá zvědavost i profesionální zájem socioložky."

Rusové aktivity Raisy Gorbačovové nikdy nepochopili. Vyčítali jí, že se obléká do drahých kožešin a nakupuje v Londýně u Cartiera, zatímco prosté ženy v sovětských obchodech kolikrát nesehnaly ani jídlo, natož oblečení. A nenávistné projevy šly ještě dál: rozmohly se fámy, že je Raisa původem Židovka nebo Tatarka a svému muži zajistila kariéru tím, že se vyspala s Brežněvem.

Národ vyjádřil Raise sympatie až ve chvíli, kdy onemocněla leukémií. Nemoc postupovala hodně rychle a lékaři už ani nestihli provést plánovanou operaci. Gorbačov manželku oplakal v roce 1999 a přežil ji už o dvě dekády: příští rok tvůrce perestrojky oslaví devadesáté narozeniny.