Výbuch raketoplánu Columbia: Ohnivé peklo by nenastalo, kdyby se chovali jinak

Posádka raketoplánu Columbia

Posádka raketoplánu Columbia

Foto: Profimedia.CZ

Prvního února roku 2003 svět očekával slavnostní návrat raketoplánu Columbia z úspěšné dvoutýdenní mise. Až doposud šlo všechno podle plánu a nevyskytly se žádné potíže. Když vtom náhle 16 minut před plánovaným přistáním na Floridě Columbia zničehonic explodovala. Její trosky byly rozesety po území Texasu, stejně jako zbytky těl sedmi kosmonautů.

Raketoplán samozřejmě nemohl explodovat "zničehonic". K osudné závadě levého křídla dokonce došlo hned po startu, bohužel si to ale nikdo do poslední chvíle neuvědomil. Posádka navíc na levé křídlo vůbec neviděla. Když z něho během sestupu začaly odletovat hořící kusy izolačního materiálu, nikdo ze sedmi kosmonautů na palubě o tom nemohl mít ani tušení.

Musel to být pro ně šok, když se loď znenadání zakymácela a převrátila. Zničené křídlo se zcela odlomilo a raketa padala k Zemi. Ve výšce 60 tisíc metrů se kosmonauti nemohli katapultovat, shořeli by jako meteority. V další sekundě už neměli šanci na možnost záchrany ani pomyslet. Nádrže v trupu lodi explodovaly a obytná kabina se proměnila v ohnivé peklo.

Columbia při startuColumbia při startuZdroj: Shutterstock.com

Křídlo poškodila odlomená izolace

Pozdější vyšetřování našlo jediné možné vysvětlení havárie v kusu izolace, který odpadl v druhé minutě po startu z hlavní palivové nádrže. To samo o sobě ještě nebylo nebezpečné, kousky izolačního materiálu z raket odpadávaly už dříve a k žádné tragédii nikdy nedošlo. Jenomže tentokrát úlomek při pádu narazil do levého křídla a poškodil jeho tepelnou ochranu. Nikdo o tom nevěděl, protože z kabiny nebylo na křídlo vidět a vysokorychlostní kamery při startu zrovna tuto část raketoplánu nezabraly.

Nešťastných náhod se sešlo víc. Mise nepočítala s tím, že by kosmonauti ve vesmíru vystoupili ve skafandrech do vakua a "prošli se" okolo lodi. Nevezli s sebou ani robotický manipulátor, který mohl závadu odhalit kamerou. I kdyby se ale na problém nějakou náhodou přišlo, NASA neměla moc možností, jak posádku zachránit. Na palubě se nenacházel potřebný materiál k opravě. Mezinárodní kosmická stanice ISS byla z ruky, respektive na zcela jiné orbitální dráze, a Columbia by se k ní nedostala. Jediným řešením by bylo vyslat k poškozené lodi právě dokončený raketoplán Atlantis a doufat, že do něho posádka Columbie zvládne bezpečně přestoupit, i když k takovému manévru nebyla vyškolena.

Posádka raketoplánu Challenger. Zleva: Christa McAuliffeová, Gregory Jarvis, Judy Resniková, Dick Scobee, Ronald McNair, Michael Smith a Ellison Onizuka.

Co se dělo na palubě těsně před ničivým výbuchem raketoplánu Challenger

Nešťastná sedmička a kresba mrtvého chlapce

Numerologové a mystici vyrukovali s teorií, že mise zaváněla tragédií od samého začátku. Columbia odstartovala 16. ledna, na oběžné dráze pobyla 16 dnů a rozpadla se 16 minut před přistáním. Když sečteme jedničku a šestku, vyjde nám číslo sedm - tedy počet kosmonautů na palubě. Ačkoli mnozí lidé považují sedmičku za šťastné číslo, letům do vesmíru očividně nežehná.

Tragédie byla o to smutnější, že jednou ze sedmi obětí byl první izraelský kosmonaut Ilan Ramon, který vezl do vesmíru kresbu českého chlapce, jenž zahynul v Osvětimi. Obrázek vznikl v terezínském ghettu a zachycoval Zemi z pohledu Měsíce. Ramon, jehož vlastní maminka osvětimským peklem rovněž prošla, ale měla to štěstí, že přežila, chtěl svým gestem ukázat, že všechny sny se jednoho dne mohou splnit. Chlapec snící o vesmíru se už ke hvězdám nepodíval, ale vzlétla k nim aspoň jeho kresba. Zpátky na Zem však bohužel cestu nenašla.

Zdroje: www.idnes.cz, www.stoplusjednicka.cz, idnes.cz

Akční letáky