Bylo to roku 1155 př. n. l., kdy na faraona Ramsese III. zaútočili nejméně dva vrazi. Jeden mu prořízl hrdlo, druhý mu usekl palec na noze. Šlo o spiknutí, které zorganizovala faraonova druhá manželka Tiye, aby dostala na trůn svého syna Pentawera. Sám faraon totiž za svého nástupce označil nejstaršího potomka z prvního manželství, který měl po jeho smrti přijmout jméno Ramses IV. A něco takového žárlivá Tiye nehodlala připustit.

Její pokus o puč se do historie zapsal jako "harémové spiknutí", jelikož do něj byla zapletena řada žen a sloužících z faraonova harému. Plán však zřejmě nebyl důsledně promyšlen, protože se zdařil jen napůl. Ramses III. sice zemřel, ale jeho nejstarší syn intrikám unikl a hbitě se ujal vlády, jak právo velelo. V té době už mu nakonec bylo 21 let, takže si uměl poradit. Okamžitě nařídil vyšetřování a spiklence nechal přivést před soud.

Jedna smrt nestačí

V procesu bylo obviněno 38 osob. Tresty musely být přirozeně hrůzné a odstrašující. Přesto se nekonalo žádné pálení žhavým železem, trhání masa z těla ani čtvrcení koňmi, jak jsme na to zvyklí ze středověkých smolných knih. Pro staré Egypťany byla totiž daleko hrůznější představa, že odsouzenec nebude přijat mezi věčně žijící duše v Osiridově říši.

Pro Ramsese IV. tedy nebylo důležité, jakým způsobem spiklenci zemřou, ale jak s jejich těly bude naloženo po smrti. Některým dokonce dovolil, aby si vzali život sami. Ostatní byli zaživa upáleni před branami paláce, přičemž opět nešlo o výraz pomstychtivého sadismu, ale o pokus zmařit vrahům věčný život. Ze spáleného těla totiž nic nezbude. A v Egyptě mohl žít věčně jen ten, jehož tělo zůstalo po smrti pěkně v celku a bylo řádně mumifikováno.

Spiklenci tedy byli odsouzeni k tzv. dvojí smrti: biologické i duchovní. Bohužel se nám nezachovaly žádné zmínky o tom, jaký trest stihl samotnou královnu, která všechno zpunktovala. Jejímu synu Pentawerovi však podle pramenů bylo dovoleno spáchat sebevraždu.

Křičící mumie děsí dodnes

Poblíž hrobky Ramsese III. archeologové objevili ostatky mladého muže ve věku mezi 18 až 20 lety, jejichž DNA dokazuje, že patřily faraonovu blízkému příbuznému - nejspíš právě Pentawerovi. "Dotyčný mladík byl nabalzamován velmi podivným způsobem," uvedl italský paleopatolog Albert Zink. "Neodstranili mu z těla orgány, nevyňali mozek. Zabalili ho do kozí kůže, což bylo v Egyptě považováno za potupné. Jeho mumie měla načervenalou barvu a silně zapáchala."

Popsané ostatky děsí už na pohled. Ústa mladého muže totiž ustrnula ve věčné agónii a působí dojmem, jako by dotyčný po celá tisíciletí nepřestal trpět a křičet hrůzou. Jeho mumii si můžete blíže prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Příčinou smrti bylo podle znalců udušení. Je tedy možné, že Pentawerovi soud nařídil, aby se sám uškrtil či oběsil. Odbytá mumifikace pak byla dodatečným, tentokrát už posmrtným trestem. Osiris určitě nebyl nadšen, když na brány jeho říše zaklepal ledabyle nabalzamovaný mladík v páchnoucí kozí kůži...

Zato v případě zavražděného Ramsese III. si dali balzamovači obzvláště záležet, aby do záhrobí vstoupil jako fešák. Jeho zranění zamaskovali tak důkladně, že zmátli i moderní vědce. Ti donedávna nemohli na faraonově mumii najít žádné viditelné stopy po fyzickém napadení a spekulovali, zda vůbec Ramsese někdo zavraždil. Teprve díky CT skeneru se podařilo dokázat, že králi kdosi probodl krk skrz hrtan až do krční páteře a způsobil mu zranění neslučitelné se životem. Vrahů muselo být podle nejnovější studie více, protože útok proběhl zepředu i zezadu. Faraon při něm dokonce přišel i o palec na noze.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, owlcation.com, www.arabnews.com