Zda se opravdu jednalo o krutovládu, nebo ne, se madagaskarští historici přou dodnes. Na jednu stranu šlo Ranavolaně o ochranu vlastního národa a vymýcení bludů, na stranu druhou nerespektovala svobodu vyznání. Jedno je ale zcela jasné - za svou víru zaplatilo životem příliš mnoho lidí, zcela zbytečně.

Vraždila, aby usedla na trůn

Na trůn se Ranavolana dostala, aniž by na něj měla jakýkoliv nárok. Byla manželkou prince Radama, syna vládnoucího panovníka Andrianampoinimerina, po králově smrti se stala první manželkou následníka trůnu, ale nejoblíbenější rozhodně nebyla. Problém vězel v její neschopnosti plodit - ať se snažila, jak chtěla, nemohla Radamovi počít dítě. Radam se tedy soustředil na své ostatní manželky, u kterých viděl větší šanci, ale nakonec v roce 1828 umírá bez potomka.

Než skonal, zvolil jako nástupce své synovce Rakotobea. Synovec se na trůn nikdy neposadil - mocichtivá Ranavolana ho popravila ještě pod korunovací, nechala pozabíjet všechny jeho stoupence včetně celé rodiny, a sama se prohlásila za královnu. Korunovace proběhla 12. června 1829.

Už jen způsob, jakým si Ranavolana vydobyla trůn, otřásl veřejností a vzbudil v ní ohromný strach a respekt. Pokud bez mrknutí oka dokázala rozhodnout o životě celé královské rodiny, co by teprve udělala s nespokojenými občany?

Modlíš se? Je s tebou ámen

To se dozvěděli v momentě, kdy roku 1835 královna Ranavolana zakázala víru. Z křesťanství se stalo tabu, misionáři ze strachu o vlastní život prchali z ostrovního státu. Našli se samozřejmě domorodci, kteří se své víry nevzdali, z těch Ranavolana udělala exemplární případ - veřejně je popravila, nebo je nechala svrhnout z útesu. U jiných se slitovala, ale trest je neminul - sebrala jim veškerý majetek a poslala do pracovních táborů.

Její krutovláda ale teprve začala a způsoby smrti zarytých křesťanů se byly stále vynalézavější. Traduje se, že některé upálila, či uvařila zaživa a jiné nechala otrávit – to byl test víry; když potravu vyzvraceli, byli nevinní, když zemřeli, bylo to zaslouženě.

Svým poddaným často dávala na odiv své nesmírné bohatství. Drahé šperky, šaty na míru, pozemky a průvody. A protože neměla manžela, který by ji omezoval, užívala si zástupu milenců, přestože většina se jimi stala především ze strachu. Marnivost a bestialita Ranovalany ovšem musela zákonitě skončit.

Během vlády porodila syna Rakota, otcem byl pravděpodobně královnin hlavní poradce Andriamihaja. Jak syn dospíval, začal se vymezovat vůči matčiným názorům a perzekucemi věřících. A tak po její smrti 16. srpna 1861 převzal vládu, zrušil zákaz křesťanství, znovu navázal kontakt s ostrakizovanou Evropou a zavedl svobodu vyznání.