Jak to všechno začalo

Michaela a Miroslav vyrostli v rodinných domech. Jejich touha po vlastním obydlí tak byla hluboce spjata se vzpomínkou na dětství. „Proč jsme se rozhodli stavět? Manželka i já jsme vyrůstali v rodinných domcích, chtěli jsme spolu také tak bydlet,“ uvedl Miroslav Mikovec. „Toužil jsem navíc stavět svépomocí. Těšil jsem se na práci se dřevem, které se na dřevostavbě najde vždy dost a kterou na rozdíl od jiných současných technologií zvládne laik,“ dodává Mikovec. 

Michaela a Miroslav Mikovcovi proto hledali způsob, jak si svůj sen splnit. „Neustále jsme přemýšleli, jak si dům postavit, až jsme nakonec našli úžasnou šanci, jak vše zrealizovat,“ uvedla Michaela. 

Manželé Michaela a Miroslav Mikovcovi žijí několik let v Oucmanicích na Ústeckoorlicku. Přivedla je sem práce. Miroslav vede oucmanickou pobočku pardubického Ekocentra Paleta a jeho žena Michaela se živí jako lektorka ekocentra. „Zkusila jsem v Googlu hledat pojmy pasivní domy levně nebo pasivní domy svépomocí a našla jsem slaměný domek,“ popisuje Míša s úsměvem první důležitý krok ke splnění jejich velkého snu. 

Možnost postavit si rodinný dům primárně ze slámy, tj. z čistě přírodních materiálů, oba manžele nadchla. Aby oba věděli, jak na to, přihlásili se na kurz slaměného stavitelství. Ještě předtím oba manželé začali shánět slámu, hlavní materiál pro stavbu domu. 

Slaměné království

„Měli jsme štěstí v tom, že jsme na kurzu potkali paní, která bydlí kousek od nás, má stodolu na uskladnění slámy a byla ochotná nám pomoci. Dokonce sama začala shánět stroj na balíky vhodných rozměrů,“ uvedl Miroslav. 

Montáž slaměných balíků na rodinný dům se dá zvládnout za 2 víkendy:

Zdroj: Youtube

Manželé se pustili do práce. Aby sláma na stavbu byla co k čemu, je nutná roční příprava. Sláma musí být kvalitní, suchá, bez plísní a hlavně dlouhá. Slámu nasekanou na krátké kusy nelze na stavbu domu použít. I když zní stavba slámového domu jednoduše, je potřeba dodržet určité postupy a pravidla. I manžele Mikovcovi se tak potýkali s menšími problémy, než svůj vysněný dům dokončili. „Pršelo už při výkopech základů, s bagrováním jsme museli vyčkávat. Navíc jsme s manželkou dost pracovně vytížení, to všechno nám postup stavby ztěžovalo,“ uvedl Miroslav. 

Slaměná dřevostavba má pevné základy z nahutněného kameniva, štěrku, kari sítí a betonu. Prostor mezi základovými pásy je vyplněný pěnosklem, poskytujícím izolaci. Hydroizolační fólie zakrývá základovou desku, která obsahuje uzemnění. Na obvodových pásmech spočívají stavební tvárnice, kryté dřevoštěpkovou deskou OSB a nad nimi stojí dřevěná konstrukce domu.

Stěny dřevostavby mají zavětrování ze šikmých prken bez konstrukčních desek. Balíky pšeničné slámy slouží jako izolace a byly instalované s pomocí dobrovolníků.

Ve vnitřních stěnách jsou desky dřevovláknité izolace, které zvyšují tepelnou izolaci. Kromě toho zde směs slámy a hlíny slouží jako protipožární vrstva. Střecha obsahuje balíky slámy a efektivní izolaci. Vytápění je zajištěné dřevem a teplá voda kombinovaným elektrickým bojlerem. Hlavní úspory Mikovcovi dosáhli díky vlastní práci a volbě ekologických materiálů.

Zdroje: strohnatur.cz, stavimezprirody.cz, www.denik.cz