Existence pyramid nebo pyramidových staveb v Řecku není příliš známá. Jejich příběh je zvláštní a zároveň fascinující vzhledem k tomu, že tyto stavby stále představují neznámý aspekt obrovského archeologického dědictví Řecka. Jsou jediným uznávaným příkladem pyramidové architektury v širším evropském regionu.
V jižním Řecku se nachází několik starověkých staveb podobných pyramidám, z nichž nejpůsobivější a nejzachovalejší právě pyramida u Hellinikon nedaleko Argosu na východním Peloponésu. Pyramida v Hellinikonu se nachází na jihozápadním okraji Argolidské nížiny, poblíž pramenů řeky Erasinos (dnešní Kefalari) a na hlavní dopravní tepně, která ve starověku vedla z Argosu do Tegie, Arkádie a Kynourie.
Na dokument o řecké pyramidě se podívejte zde:
Starší než Gíza?
Tuto řeckou pyramidu do detailu popsal už ve starověku Pausanias – řecký cestovatel a geograf, který žil ve 2. století našeho letopočtu. Popis je součástí jeho knihy „Popis Řecka“, ve které ji označoval jako Pyramidu z Hellinikonu poblíž Argosu.
Pyramida z Hellinikonu je tvořena čistou horninou, která neobsahuje leštění. Tyto horniny pocházejí z mykénské doby (1600-1000 př. n. l.). Nynější vědecky svět se kloní spíše k tomu, že pyramida sloužila jako pohřebiště a jako první ji vykopali Němci a Američané. Podle studií je nejméně o 100 let starší, než nejstarší egyptské pyramidy a o 170 let starší než Velká pyramida v Gíze.
Tato impozantní a poněkud záhadná památka je celá postavena z šedého vápence vytěženého v této oblasti, z velkých bloků v lichoběžníkové a částečně polygonální soustavě. vnější strany pyramidy se svažují a obklopují obdélníkovou plochu o celkových rozměrech 7,03 × 9,07 m. Řecká pyramida je tedy nesrovnatelně menší než její egyptské protějšky.
Pyramida v Hellinikonu, Řecko.
Stáří je stále sporné
V roce 1938 navštívili pyramidu i američtí archeologové, kteří provedli její první datování a zjistili, že byla postaveny někdy mezi lety 400 a 300 před naším letopočtem. V roce 1991 pak jiný vědecký tým, pod vedením doktora I. Lyritzise z univerzity v Aténách provedl nové datování a došel k závěru, že pyramida byla postavena okolo roku 3000 před naším letopočtem.
Další výzkum, který byl společným úsilím univerzity v Aténách a univerzity v Edinburgu pak posunul dobu výstavby pyramidy do roku 2720 před naším letopočtem.
Pyramida v detailu
Vnější stěny se zvedají se sklonem 60 stupňů do výšky 3,50 m, se stávají svislými, aby podpíraly horní plošinu stavby, která pravděpodobně sloužila jako pozorovací místo. Hlavní vchod do památky se nachází na východní straně, odkud je výhled na Argolidský záliv. Z vnitřní strany této brány vede úzká chodba k menšímu vchodu, na jižní stěně a do čtvercové místnosti o stranách dlouhých asi 7 m. Vchod je umístěn na jižní straně.
K čemu sloužila?
O využití pyramidy v Hellinikonu neexistují žádné jasné důkazy. Archeologové se domnívají, že se jednalo buď o památník, nebo o pozorovací komunikační věže (phryctoriae), ale existuje i několik dalších teorií, včetně toho, že se jednalo o opevnění malé posádky až po astronomické observatoře. Pouze pro pyramidu v Hellinikonu existuje Pausaniova zmínka o jejím možném účelu jako hrobky padlých vojáků.
Ačkoliv Egypt nejvíce proslavily jeho tři velké pyramidy na planině v Gíze, pravdou je, že pyramidy se nacházejí po celém světě. Můžeme je najít téměř na všech kontinentech. V Evropě nejsou tak běžné, i proto má mezi nimi pyramida z Hellinikonu specifické místo. V současné době se pyramida nachází v rozvalinách, aniž bychom věděli, kdy byla zničena. Nicméně nálezy a struktura rozvalin naznačuje, že ji zničilo už někdy ve starověku velice silné zemětřesení.
Zdroje:
