Tým vědců z Imperial College London (ICL) objevil pod antarktickým ledovým příkrovem řeku. A ne ledajakou.

Pod ledem na Antarktidě teče obří divoká řeka

To by možná nebylo nic tak zvláštního, pokud by právě tato řekla neovlivňovala tok a tání ledu. Vlivem klimatických změn se tento jev může urychlit a jak se zdá, je čeho se obávat.

Objevená řeka je totiž dlouhá 460 kilometrů a shromažďuje vodu z oblasti velikosti Německa a Francie dohromady. To značí ne příliš pozitivní fakt. Základna ledového antarktického příkrovu má zřejmě aktivnější vodní tok, než se dosud předpokládalo.

Právě to by ji mohlo učinit náchylnější ke klimatickým změnám. "Když jsme před několika desetiletími poprvé objevili jezera pod antarktickým ledem, mysleli jsme si, že jsou od sebe izolovaná. Nyní začínáme chápat, že se tam dole nacházejí celé systémy, propojené rozsáhlými říčními sítěmi, stejně jako by mohly být, kdyby na nich nebyly tisíce metrů ledu," uvedl spoluautor studie Martin Siegert, glaciolog z ICL.

V oblasti, kde tato studie vznikla, je tolik ledu, který pokud by roztál, zvýšil by hladinu moře o 4,3 metru. A to celosvětově.

Může být velkým nebezpečím pro lidstvo

Obecně platí, že voda vzniká mezi ledovými příkrovy buď táním povrchové vody nebo bazálním táním, které je způsobeno přirozeným zemským teplem a také třením, jež vzniká pohybem ledu po pevnině. Vzhledem ke klimatickým podmínkám na Antarktidě však nikdo nepředpokládal, že by tam tolik vody vůbec mohlo být. Nyní, jak se zdá, je ale všemu jinak.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Objevem této obří řeky se však ukázalo, že pouze z bazálního tání může vzniknout přesně tolik vody, aby se pod kilometry tlustým ledem vytvořily mohutné říční systémy. "Předchozí studie se zabývaly interakcí mezi okraji ledového příkrovu a oceánskou vodou, aby zjistily, jak vypadá tání. Objev řeky, která dosahuje stovky kilometrů do vnitrozemí a pohání některé z těchto procesů, však ukazuje, že tání ledu nemůžeme plně pochopit, aniž bychom vzali v úvahu celý systém: ledový příkrov, oceán a sladkou vodu," vysvětlil spoluautor studie Neil Ross, vedoucí lektor fyzické geografie na Newcastle University.

Tento objev je třeba dále zkoumat, aby se zjistilo, jak velkým nebezpečím ve skutečnosti pro lidstvo je. Vynechat při tom nelze ani důsledky globálního oteplování, které na tuto oblast mají jistě velký vliv. Pozor je třeba si dát také na pohyb samotného ledu. Ten, pokud začne proudit rychleji než voda nahromaděná na základně, může zvýšit tření v místech, kde led teče po suché zemi. Důsledkem toho by vzrostlo celkové množství tání na základně a nikdo netuší, kolik vody by se nakonec vytvořilo.

Zdroje:

www.dailymail.co.uk

www.imperial.ac.uk

www.independent.co.uk