Řeka Eufrat je největší říční systém v západní Asii. Vine se dnešním Tureckem, Sýrií a Irákem a svou cestu končí v Perském zálivu. Již od nepaměti je symbolem života. Společně se svým přítelem, tokem Tigris, tvořila oblast tzv. úrodného půlměsíce, která poskytovala ideální podmínky pro rozvoj usedlého zemědělství a nakonec dala vzniknout některým z prvních městských civilizací na světě.

Není proto divu, že hraje jednu z klíčových rolí i v nejslavnějším textu lidských dějin, Bibli. Konkrétně v knize Zjevení. V kapitole 9:13-18 se píše: „Když šestý anděl zatroubil na trubku, nějaký hlas mu řekl, aby osvobodil čtyři anděly, již jsou svázáni u velké řeky Eufratu. Když byli volní, byli připraveni zabít třetinu lidí třemi ranami.” Příběh pokračuje šestnáctou kapitolou. „Potom jsem slyšel, jak silný hlas říká, aby andělé vylili na Zemi sedm misek Božího hněvu. Šestá patřila Eufratu a voda v ní vyschla, aby připravila cestu králům.”

Zdroj: Youtube

Řada věřících proto spekuluje, že snížení hladiny povodí řeky je naplněním pradávného proroctví, které slibuje Armagedon. Sucho totiž navíc odhalilo řadu starověkých staveb, včetně tunelu, o němž se šeptá, že právě on ukrývá posly smrti.

Eufratský tunel

Místní o něm říkají, že se z jeho útrob ozývá řinčení řetězů, zvuky sténání a agónie. Dovnitř se ale neodváží. Ze značné části je stále zaplaven vodou. Archeologové si však na něj již brousí zuby. Doufají, že by se mohlo jednat o legendární stavbu, jež v době největší slávy Babylonu spojovala královský palác a chrám na obou stranách řeky.

„Říká se, že královna Semiramis nechala přehradit Eufrat, aby se v korytě mohl vyrazil dutý tunel. Jeho oblouky byly postaveny z pevných a silných cihel a po obou stranách pokryty bitumenem. Práce byly dokončeny za dvě stě šedesát dní,” popisuje řecký historik Diodorus ve svém díle Bibliotheca Historica.

Tajemná stavba

Tunel byl údajně téměř čtyři metry vysoký a 4,5 metru široký. Jeho délka činila obdivuhodných 929 metrů. Zkonstruován byl někdy mezi lety 2180 př. n. l. a 2160 př. n. l. Sloužil jak pro pěší, tak pro koňské povozy. Philostratus z Athén kolem roku 200 př. n. l. ve své knize Život Apollonia z Tyany napsal, že: „Základy a stěny byly z takového materiálu, který po kontaktu s vodou ztvrdnul. Řeka tak stavbě neublížila.”

Zdroj: Youtube

Odborníci již dlouho ví, že starověké civilizace, včetně Egypťanů, používaly bitumen, neboli živici, z níž tvořili asfalt, tmel, stavební maltu, využívali ji k impregnaci lodí a plachet nebo při mumifikaci. V případě, že by se potvrdilo, že byl použitý i při budování podvodního tunelu, prokázalo by se, že naši předci byli mnohem pokročilejší, než si myslíme. 

Zdroje: www.thearchaeologist.org, www.iflscience.com, www.cs.eferrit.com, www.bible21.cz