Nedávné odhalení rychle tekoucí řeky roztaveného železa pod Sibiří, která rychle postupuje směrem k Evropě, poskytuje pozoruhodný vhled do tajemné vnitřní dynamiky Země. Tento objev ukazuje pokrok dosažený při odhalování tajemství jádra naší planety a také význam pokračujícího výzkumu pro pochopení chování magnetického pole a jeho možných změn.
U tohoto kolosálního proudu, jehož šířka se odhaduje na přibližně 420 kilometrů a je téměř stejně horký jako povrch Slunce, bylo nedávno pozorováno, že jeho rychlost se zvyšuje. Především nyní směřuje k Evropě, což vyvolává zajímavé otázky o vnitřním fungování Země a možných důsledcích pro magnetické pole planety. Podívejte se na video:
„Družice Swarm Evropské kosmické agentury nám poskytují dosud nejostřejší rentgenový snímek jádra," říká vedoucí výzkumník Phil Livermore z univerzity v anglickém Leedsu.
Odhalení skrytých tajemství Země
Objev této rychle tekoucí řeky roztaveného železa byl umožněný díky analýze dat získaných družicemi Swarm Evropské kosmické agentury. Družice, vypuštěné v roce 2013, byly původně určené ke studiu výkyvů magnetického pole Země. Vědcům však poskytly bezprecedentní pohled do vnitřní struktury planety a umožnily jim zviditelnit dosud neznámé složky.
Pochopení zemského jádra
Předpokládá se, že magnetické pole Země pochází z činností hluboko v jejím jádře. Samotné jádro je pevná železná hmota o velikosti zhruba dvou třetin Měsíce, jejíž teplota dosahuje přibližně 5 400 stupňů Celsia - tedy téměř stejné teploty jako povrch Slunce.
Pevné jádro obklopuje vnější jádro, vrstva o tloušťce 1 242 km, která se skládá převážně z tekutého železa a niklu. Rozdíly v teplotě, tlaku a složení uvnitř této vrstvy vedou ke vzniku proudů a vírů v tekutém kovu, které generují elektrické proudy a následně magnetická pole.
Zrychlující se řeka roztaveného železa
Po analýze satelitních dat vědci pozorovali zvláštní laloky magnetického toku pod Aljaškou a Sibiří. Zajímavé bylo, že tyto laloky nebyly stacionární, ale naopak se pohybovaly směrem k Evropě, poháněny silným proudem roztaveného železa. Vědci sledovali proudění železa pomocí těchto laloků jako značek a zjistili, že rychlost tryskového proudu se od roku 2000 ztrojnásobila. Nyní tlačí laloky třikrát rychleji než typická rychlost vnějšího jádra a výrazně rychleji než pohyb zemských tektonických desek.
Důsledky a budoucí výzkum
Příčiny zrychleného pohybu tryskového proudu roztaveného železa zůstávají nejisté, ale vědci spekulují, že se může jednat o přirozený jev v rámci vnitřního cyklu Země, který přetrvává již miliardy let. Pochopením současné fáze tohoto cyklu mohou být vědci schopni předpovědět budoucí změny v magnetickém poli Země, včetně možnosti otočení magnetického pólu v příštích staletích. Kromě toho objev zvyšuje pravděpodobnost, že tryskové proudění změní svůj směr, což by mohlo ovlivnit chování magnetického pole.
„O Slunci toho víme více než o zemském jádru," říká jeden z členů týmu, Chris Finlay z Dánské technické univerzity. „Objev tohoto jevu je vzrušujícím krokem k poznání vnitřního fungování naší planety."
S tím, jak se vědci budou hlouběji zabývat tímto zajímavým jevem, se mohou objevit další překvapení, která rozšíří naše znalosti o magnetických silách Země a jejich hlubokém vlivu na naši planetu.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.leeds.ac.uk, www.newscientist.com
