Na první pohled dominantním rysem v rekonstruované tváři ženy jsou její masivní náušnice. Autorkou digitální rekonstrukce je vědecká ilustrátorka Joana Brunová, která tvrdí, že největším oříškem bylo sestavit horní část lebky, jež v podstatě zcela chyběla.

Díky metodě laserového skenu je možné pracovat nejen s křehkými kostmi, ale i s chybějícími částmi obličeje. Aby bylo jasné, které kosti nepřežily, vykreslila je Brunová ve videu ukazujícím proces rekonstrukce jako šedé a průhledné. Odhad obličejových rysů, jako jsou oči, nos a ústa, a určení tloušťky tkání, je pak intuitivní, a snaží se skloubit všechny vědecké poznatky a vzorky, jež jsou fyzicky k dispozici.

Při procesu ale pomohly ušní ozdoby, které dnes nazýváme „tunely“ byly rovněž nalezeny v hrobce ženy, každý na jedné straně. Ty a diadém, nalezený vedle ženiny hlavy, byly pak použity pro určení správného poměru. Právě 3D skenování nalezeného šperku tedy výrazně přispělo k úspěšnému průběhu realizace projektu.

Na celé video z postupné rekonstrukce se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Procesu 3D rekonstrukce předchází dlouhá příprava

Video nám postupně ukazuje rekonstrukci lebky ženy, od složení jednotlivých fragmentů až po její detailní vyplňování jednotlivých částí obličeje. Počítačová technologie rekonstruuje její rysy a svaly, jejichž výsledkem je podlouhlá lebka ženy, jíž v závěru, jež není na videu, dominuje obrovská kruhová náušnice v boltci jejího ucha. Výsledkem grafické práce je pak mohutná, možná až děsivá žena, jež byla pohřbená se stříbrným diadémem ve Španělsku na místě známém jako La Almoloya v době bronzové.

Na nový dokument o nálezu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Rekonstrukce je stále v procesu, avšak její proces znamená úzkou spolupráci ilustrátorky s antropology, jelikož je potřeba co nejpřesněji odhadnout a obnovit chybějící části lebky s nejvyšší možnou přesností a bez poškození originálu.

Rekonstrukce se zdařila i díky dalším nálezům a vzorkům DNA obyvatel lokality, jež zde byly pořízeny. Před každou virtuální rekonstrukcí se totiž potřeba prozkoumat kostru zemřelého a udělat mnohá zkoumání, podle nichž jsou určeny znaky zemřelého, včetně věku, pohlaví, způsobu úmrtí i celkového zdravotního stavu. „Bronzová královna“ zemřela ve věku 25 až 30 let a měla několik vrozených vad, včetně chybějícího krčního obratle a žebra.

Důležitost šperků při rekonstrukci

Díky tomu, že žena byla pohřbena s celou řadou šperků – kromě diadému se v hrnci našly i korálkové náhrdelníky, stříbrem zdobené prsteny, náramků, čelenky do vlasů a záušnice a další předměty spíše denní potřeby – se jedná o velmi převratný objev. Právě šperky v hrobě nalezené mají dokonce ještě vyšší hodnotu než pohřební předměty pohřbeného muže, což by mohlo poukazovat na ženino postavení ve společnosti.

Objev ženy s diadémem

Žena byla objevena začátkem loňského roku a byla pohřbena spolu se svým mužem v keramickém hrnci, což svědčí o obvyklém způsobu pohřbívání v té době. Paleontologové předpokládají, že hrnec s ostatky byl původně pohřben v královském paláci, což svědčí o tom, že pár měl vysoké postavení. Na místě bylo nalezeno více ostatků.

Díky výraznému diadému, s nímž byla žena pohřbena, její Identita okamžitě zaujala vědce, kteří se jali zkoumat hrob již v roce 2014. Ukázalo se pak, že muž zemřel několik let před ženou, takže ženské tělo bylo do hrnce vloženo až později.

Zdroje:

www.livescience.com, www.unrv.com