Na první pohled dominantním rysem v rekonstruované tváři ženy jsou její masivní náušnice. Autorkou digitální rekonstrukce je vědecká ilustrátorka Joana Brunová, která tvrdí, že největším oříškem bylo sestavit horní část lebky, jež v podstatě zcela chyběla.
Díky metodě laserového skenu je možné pracovat nejen s křehkými kostmi, ale i s chybějícími částmi obličeje. Aby bylo jasné, které kosti nepřežily, vykreslila je Brunová ve videu ukazujícím proces rekonstrukce jako šedé a průhledné. Odhad obličejových rysů, jako jsou oči, nos a ústa, a určení tloušťky tkání, je pak intuitivní, a snaží se skloubit všechny vědecké poznatky a vzorky, jež jsou fyzicky k dispozici.
Při procesu ale pomohly ušní ozdoby, které dnes nazýváme „tunely“ byly rovněž nalezeny v hrobce ženy, každý na jedné straně. Ty a diadém, nalezený vedle ženiny hlavy, byly pak použity pro určení správného poměru. Právě 3D skenování nalezeného šperku tedy výrazně přispělo k úspěšnému průběhu realizace projektu.
Na celé video z postupné rekonstrukce se podívejte zde:
Procesu 3D rekonstrukce předchází dlouhá příprava
Video nám postupně ukazuje rekonstrukci lebky ženy, od složení jednotlivých fragmentů až po její detailní vyplňování jednotlivých částí obličeje. Počítačová technologie rekonstruuje její rysy a svaly, jejichž výsledkem je podlouhlá lebka ženy, jíž v závěru, jež není na videu, dominuje obrovská kruhová náušnice v boltci jejího ucha. Výsledkem grafické práce je pak mohutná, možná až děsivá žena, jež byla pohřbená se stříbrným diadémem ve Španělsku na místě známém jako La Almoloya v době bronzové.
Na nový dokument o nálezu se podívejte zde:
Rekonstrukce je stále v procesu, avšak její proces znamená úzkou spolupráci ilustrátorky s antropology, jelikož je potřeba co nejpřesněji odhadnout a obnovit chybějící části lebky s nejvyšší možnou přesností a bez poškození originálu.
Rekonstrukce se zdařila i díky dalším nálezům a vzorkům DNA obyvatel lokality, jež zde byly pořízeny. Před každou virtuální rekonstrukcí se totiž potřeba prozkoumat kostru zemřelého a udělat mnohá zkoumání, podle nichž jsou určeny znaky zemřelého, včetně věku, pohlaví, způsobu úmrtí i celkového zdravotního stavu. „Bronzová královna“ zemřela ve věku 25 až 30 let a měla několik vrozených vad, včetně chybějícího krčního obratle a žebra.
Důležitost šperků při rekonstrukci
Díky tomu, že žena byla pohřbena s celou řadou šperků – kromě diadému se v hrnci našly i korálkové náhrdelníky, stříbrem zdobené prsteny, náramků, čelenky do vlasů a záušnice a další předměty spíše denní potřeby – se jedná o velmi převratný objev. Právě šperky v hrobě nalezené mají dokonce ještě vyšší hodnotu než pohřební předměty pohřbeného muže, což by mohlo poukazovat na ženino postavení ve společnosti.
Objev ženy s diadémem
Žena byla objevena začátkem loňského roku a byla pohřbena spolu se svým mužem v keramickém hrnci, což svědčí o obvyklém způsobu pohřbívání v té době. Paleontologové předpokládají, že hrnec s ostatky byl původně pohřben v královském paláci, což svědčí o tom, že pár měl vysoké postavení. Na místě bylo nalezeno více ostatků.
Díky výraznému diadému, s nímž byla žena pohřbena, její Identita okamžitě zaujala vědce, kteří se jali zkoumat hrob již v roce 2014. Ukázalo se pak, že muž zemřel několik let před ženou, takže ženské tělo bylo do hrnce vloženo až později.
Zdroje:
