Rodinný muzikál režisérky Věry Plívové-Šimkové vypráví o přátelství dvou dívek a svárech dvou chlapeckých fotbalových družstev. Příběh plný ztrát, ale i návratů a radostí spatřil světlo světa v roce 1973. Jednu z písní, která ve filmu zazní, nazpíval i samotný mistr mistrů Karel Gott, nese název Přijela pouť. 

Z písně se samozřejmě okamžitě stal hit, ale než vznikla, předcházelo tomu spoustu okolností, těžko říci jestli „díky“ nebo „kvůli“ kterým má svou nynější podobu. Hit se totiž původně měl jmenovat Mistr Green má splín, ale soudruhům se text nelíbil. Byl prý moc smutný a neladil s kolovrátkovou melodií. Z pana Greena, co má splín se tedy stalo Přijela pouť a z pera textaře Jiřího Štaidla tak vznikla oblíbená filmová písnička. 

Nejlepší kamarádky s Yvettou Kornovou

Ústřední duo dvou nejlepších kamarádek Markéty a Žanety ztvárnily malé holčičky Renata Mašková a Yvetta Kornová. Yvetta si dokonce jako jediná z dětí nazpívala všechny písně sama! Možná k tomu měla Kornová ostatně i lepší předpoklady, pocházela totiž z umělecké rodiny. Svou kariéru také posléze rozjela, dokud jí do cesty nevstoupil alkohol. 

Představitelka Markéty Renata Mašková žádné problémy s alkoholem neměla, nicméně zářných úspěchů v hereckém odvětví ani tak nedosáhla. Měla přitom veškeré předpoklady se velkou hvězdou stát. Už když probíhal konkurz na film Přijela k nám pouť, navštěvovala malá holčička hodiny přípravného baletu v Národním divadle a dramatický kroužek. 

Když jednoho dne přišla do školy pomocná režisérka Chytilové-Šimkové Drahuše Králová, Renata jí hned padla do oka. Králová po malé holčičce chtěla, aby zahrála, že je rozzlobená školnice. To dívenka zvládla na výbornou, a tak dostala druhý doplňující úkol – předvést dcerku ženy, která se rozhodne opustit tatínka. Králová byla spokojená a malá Renatka získala svou první velkou roli. 

Úloha dětského herce ovšem nebyla nikterak vděčná. Ne každý měl to štěstí jako představitelka malé Marušky ze seriálu Arabela Veronika Týblová-Polívková, kterou její spolužáci měli rádi a těšilo je, že právě oni můžou chodit do třídy se seriálovou hvězdou.

U Renaty to byl pravý opak. Kvůli své práci u filmu přišla o kamarády, a to dokonce i o ty nejlepší. Jedna z holčiček si od ní dokonce odsedla z lavice, protože se z Renaty prý stala nafoukaná hvězda. 

Ačkoliv i po natočení Přijela k nám pouť dostávala Mašková nabídky od režisérů a v mnoha filmech si i zahrála (Jak se točí rozmarýny, Velké trápení) a vydala se na studia na konzervatoř a následně pak získala angažmá v divadle, postupem času zjišťovala, že to pro ni není to pravé prostředí. Nedokázala se začlenit do tamějšího intrikářského spolku a mrzela ji i všudypřítomná nedůvěra mezi kolegy. 

Lákala ji práce v produkci, teď učí

V osmdesátých letech se ještě objevila ve filmu Juraje Herze Sladké starosti a Adamcově seriálu Dlouhá míle, nicméně časem přišla na to, že mnohem více ji baví stát za kamerou, než před ní. Vzhlédla se v práci produkční, což i nějaký čas dělala.  

Posléze se živila i jako asistentka ředitele v obchodní firmě a poté i jako školní hospodářka. S Veronikou Týblovou-Plívkovou sice neměly stejné štěstí na spolužáky v dětství, ale něco tyto dvě dětské herečky přeci jenom spojuje. Obě dvě se své úplně první profesi dávno nevěnují a obě dvě také pracují ve školství. A jak to tak vypadá, jsou náramně spokojené.

Renata Mašková pracuje již přes dvanáct let na základní škole v pražských Kunraticích, kde zastává pozici vedoucího střediska volného času domu dětí a mládeže. Na dotaz, jestli by se k herectví ještě vrátila odpovídá, že na divadlo už kuráž nemá, ale kdyby přišla nabídka od filmu, zajisté by ji zvážila.

Zdroje: kinotip2.cz, csfd.cz