Zdroj: Profimedia.CZ
Otřesný zvyk starých Římanů: Krmit lvy lidským masem byla velká zábava
Obliba krvavých her v římských arénách přispěla mimo jiné k tomu, že ze severu Afriky zmizely velké kočkovité šelmy a další nebezpečná divoká zvířata. Římané je zmasakrovali pro vlastní zvrhlé potěšení a stejně tak je bavilo pozorovat, jak zvěř trhá na kusy oběti lidské. Vědci nyní nalezli důkaz, že Římané předhazovali odsouzence lvům dokonce i na Britských ostrovech.
Kdo četl slavný román Quo vadis od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze, jistě má v hlavě zafixováno, jak šílený císař Nero zapálil město, aby získal inspiraci k sepsání světoborné básně. Vinu za žhářství potom svedl na křesťany a nechal je popravit rozličnými způsoby; mnozí byli zaživa upáleni, jiní byli v aréně předhozeni lvům.
Výjev v celé jeho krutosti zaznamenal režisér Mervyn LeRoy ve velkofilm Quo vadis z roku 1951:
Historicky ovšem není dokázáno, že Řím zapálil skutečně sám Nero. Co je však ještě překvapivější, křesťané za jeho vlády ve spárech lvů nekončili. Osoby s římským občanstvím, mezi něž patřil i apoštol Pavel, byly jednoduše sťaty, ty ostatní potkal horší konec, ale lvi v něm nejspíš vůbec nefigurovali. Historik Tacitus napsal, že Nero nakázal křesťany zabalit do kůží z divokých zvířat a nechat je roztrhat psy. Další byli upáleni.
Za trest i jen tak z rozmaru...
Teprve od 2. poloviny 2. století n. l., zhruba 100 let po Neronově smrti, se v Římě povážlivě přitvrdilo; poprava stětím se už vztahovala jen na ty nejurozenější a křesťané opravdu mohli končit v čelistech kočkovitých šelem, přestože byl tento druh popravy do té doby vyhrazen jen těžkým zločincům a zběhlým otrokům.
Nedá se říci, že by předtím neexistovaly výjimky. Cicero rozhořčeně popsal případ muže, který byl předhozen lvům pro pobavení publika jen proto, že ho dav shledal mimořádně ošklivým. Císař Caligula prý zase za doby krize chtěl ušetřit na mase pro své lví mazlíčky, a tak je nakrmil živými vězni, aniž by zkoumal závažnost jejich provinění.
Lvi provázeli Římany i přes moře
Krvavá divadla se přitom rozhodně neodehrávala jen v římském Koloseu. Římané na nich byli závislí jako na televizním seriálu a nedokázali si je odpustit ani během pobytu na čerstvě dobytých územích. Archeologové z univerzity v britském Leicesteru letos objevili bronzovou dveřní rukojeť, zdobenou velmi zvláštní rytinou. Dekorace zachycuje bezbranného muže ve spárech lva a čtyři vyděšené diváky. Dlouhé vlasy a vousy oběti nejspíš naznačují, že šlo o zajatého barbara.
"Nic takového dosud na území celé římské říše objeveno nebylo," uvedl spoluautor studie Gavin Speed. Rytina je podle něj prvním přímým důkazem, že Římané krmili lvy lidským masem i na území dnešní Británie.
Zdroje: theconversation.com, www.livescience.com, en.wikipedia.org
