Proč zanikla Římská říše: U populace došlo k plošné otravě olovem, tvrdí vědci

22. leden 2021 četba na 3 minuty
Římský akvadukt v Pont du Gard, který zásoboval město Nimes

Římský akvadukt v Pont du Gard, který zásoboval město Nimes

Foto: Shutterstock.com

Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.  

Zvýšený obsah olova v pitné vodě je nebezpečný hlavně pro děti, u kterých může způsobit nevratné poškození mozku, poruchy učení a problémy s chováním. Ve vyšších dávkách olovo narušuje ledviny, způsobuje záchvaty a může vést až k úmrtí. Je však možné, že tento toxický kov doslova rozvrátil celé římské impérium?

Jerome Nriagu v rámci své studie zkoumal stravu a zdravotní stav třicítky římských císařů a tyranů, kteří vládli mezi lety 30 př. n. l. a 220 n. l. Konstatoval přitom, že 19 z nich trpělo otravou olovem, a k tomu je trápila i dna.

Římané podle vědce konzumovali olovo takřka denně. Ke slazení vína a dalších potravin používali sirupy z hroznů, které se dlouze a pozvolna vařily v olověných nádobách. Jediná čajová lžička takového sirupu prý stačila k rozvinutí chronické otravy.

Vzhledem k tomu, že římští vládci a elitní vrstvy se v jídle a pití zrovna neodbývali, otrava se u nich mohla projevit silněji než u zbytku populace a postupně degenerovali. Jako příklad Nriagu uvádí "otupělého a roztržitého" Klaudia: "Trpěl poruchou řeči, měl slabé končetiny, jeho chůze byla nemotorná. K tomu se přidal třes, nevhodné záchvaty smíchu a slintání."

(Zdroj: www.washingtonpost.com/news, únor 2016)

Olověné trubky římského vodovoduZdroj: Shutterstock.com

A pak tu byly samozřejmě přelomové římské vodovody, využívající olověné trubky k rozvodu vody do mnohých domácností. Moderní výzkum potvrdil, že voda vedená těmito trubkami obsahovala stokrát více olova než voda natočená přímo z místních pramenů.

Vedoucí výzkumu Francis Albarède z univerzity v Lyonu se přesto nedomnívá, že by konzumace kontaminované vody vedla k hromadné otravě a degeneraci obyvatel. Pokud k pádu Říma skutečně přispěla, pak jen jako jeden z mnoha faktorů. (Zdroj: www.sciencemag.org/news/, duben 2014)

Mezi historiky zatím převažuje názor, že se Římská říše stala neudržitelnou v důsledku vysokých nákladů na správu dobytých území. Vleklá hospodářská krize započatá ve 3. století vyvrcholila o sto let později, kdy se Řím musel bránit nájezdům barbarů. Posílení armády a úřednického aparátu si vyžádalo rapidní zvýšení daní, což se setkalo s velkou nevolí obyvatel. V některých oblastech se lidé raději "nějak dohodli" s barbary, než aby platili římským správcům. Centralizovaná moc nad obrovským územím postupně vymizela.

Akční letáky