Navrhl ji americký mořský archeolog a lovec pokladů Robert Marx na základě svého objevu v zátoce Guanabara nedaleko Ria de Janeira v roce 1982. Během ponoru do hloubky 27,5 metrů našel asi 200 jak rozbitých, tak dokonale zachovalých nádob s úzkým hrdlem, nápadně připomínající amfory.
Odborníci již dlouho věděli, že se v zálivu nachází více než 100 anglických, francouzských a portugalských vraků lodí. Střepy nebo zbytky keramiky však nikoho nezajímaly.
Amfory v Brazílii
Marx vzal nádoby k Elizabeth Will, profesorce klasiky a specialistce na starověké římské amfory na University of Massachusetts. Potvrdila, že jsou podobné těm, které se vyráběly v římské kolonii Kouass na atlantickém pobřeží Maroka. Podle materiálu a tvaru odhadla, že byly zhotovené kolem třetího století našeho letopočtu.
Termoluminiscenční analýza střepů, kterou provedli odborníci na University of London, ukázala, že pochází až z roku 19. př. n. l. Společně s určením stáří nádob provedl Robert Marx a Harold Edgerton z Massachusettského technologického institutu také akustický průzkum místa pomocí echolotů. Zjistili, že pod nánosem bahna se s největší pravděpodobností nachází zbytky dřevěného římského plavidla.
Archeolog byl nadšený. Pokud by se potvrdilo, že loď dosáhla brazilských břehů, posunulo by to objev této země o několik století. Byl by to největší úspěch v jeho kariéře. Toho se ale nedočkal.
Žádní Římané!
Archeologický průzkum se totiž nekonal a vědci byl dokonce zakázaný vstup přes hranice. Důvod byl jasný. Myšlenka, že Brazílii neobjevil Cabral, katolický šlechtic, ale pohanští předkřesťanští Římané, bylo považováno za rouhání a nepřicházela v úvahu. Zároveň se objevily také politické problémy. Marx totiž požadoval, aby každý italský přistěhovalec dostal okamžitě občanství, stejně jako Portugalci. To se mnoha lidem nelíbilo.
V roce 1983 se ale archeolog vrátil s cílem dřevěný vrak zachránit. Zjistil však, že je pohřbený pod velkým valem navršené zeminy. Úředníci mu prý oznámili, že „Brazilci nechtějí nahradit Cabrala jako objevitele.'' Od tohoto prohlášení se však představitelé distancovali. O několik měsíců později se navíc ozval bohatý brazilský obchodník Americo Santarelli, který prohlásil, že amfory jsou jeho vlastnictvím. Do zátoky Guanabara je hodil v roce 1961 s cílem urychlit jejich patinu. Zákaz archeologického průzkumu oblasti stále platí. Dodnes proto není jasné, kde je pravda.
Zdroje: www.mirror.co.uk, www.ancient-origins.net, www.cs.wikipedia.org
Sledujte nás v Google Zprávách